Víno je fascinující dílo přírody a ruky vinařovy. Víno je ale také stále větší byznys a část zjeho příjmů si ukrajují také vědci, výzkumníci a badatelé. A výsledky jejich práce? Občas skutečně stojí za to. Třeba tento týden na červené víno konvertují pravděpodobně miliony kuřáků po celém světě. Asi není náhodou, že zrovna vKalifornii vědci slékaři došli kzávěru, že konzumace červeného vína výrazně snižuje riziko vzniku rakoviny plic. Pokud budete kouřit a pít jednu až dvě skleničky červeného denně, tak se riziko vzniku nemoci sníží až o 60 %. Přímo požehnaná zpráva pro americké Merloty nebo Cabernety. Průzkumů a studií na téma víno bylo provedeno mnoho a řada znich je poměrně úsměvných nebo nad jejich závěry zůstává alespoň rozum stát.
Potřebujete zhubnout? Vykašlete se na diety nebo návštěvy posilovny. Prostě začněte pít víno. Výzkumníci zuniverzity vPurdue totiž přišli sobjevem, že látka piceatannol, která se vyskytuje včerveném víně, dokáže působit na tukové buňky vtěle. Ty se pak nemohou vyvíjet a růst. Kdo pije červené víno pravidelně, má prý vprůměru nižší Body Mass Index než ten, kdo pije jen příležitostně. Pijáci červeného navíc mívají užší pas, štíhlé boky a menší pneumatiky (méně břišního tuku), než konzumenti tvrdého alkoholu (slušelo by se dodat také piva). Dámy a pánové, hurá do baru (vinného!). I když… Ovšem aby to nebylo stím hubnutím tak jednoduché, vědci zdánské Aarhus University Hospitál přišly steorií, že pozitivní dopady konzumace vín na lidské zdraví nefungují u obézních lidí. Zkoušeli účinnost látky resveratrol, se kterou je spojen například pozitivní vliv na krevní oběh, prevenci vzniku srdečních onemocnění nebo demence. Podle jiné studie prý dokonce působí i proti ztrátě sluchu. Je to prostě takový přípravek proti stárnutí. U obézních lidí se každopádně pozitivní vlivy resveratrolu neprojevily. Takže nejdřív dieta a pak teprve vinná dieta.Pozitivními dopady vína na lidské zdraví se zabývali i vědci zUniverzity ve Fadingu. Letos zveřejnili výsledky své práce a vyvolali téměř mezigenerační nenávist, způsobili nesčetně falzifikací rodných listů. Na vzorku laboratorních krys totiž ověřili, že střídmá konzumace vín zlepšuje paměťové schopnosti a dokáže přispět k minimalizaci vzniku onemocnění, jako je demence nebo Alzheimerova nemoc. Mohou za to fenolické látky, které se nachází ve zvýšené míře v modrých odrůdách révy, tedy i v odrůdách Pinot Noir a Pinot Meunier, používaných při výrobě šampaňského. Tým profesora Spencera podával krysám šampaňské každý den do jídla po dobu šesti týdnů. Jasně, mohl to být třeba Modrý Portugal zlitrovek nebo sudová Frankovka, ale bubliny jsou bubliny. Proč si to bádání trochu nezpříjemnit. Každopádně krysy, které byly na šampaňské dietě, byly následně výrazněji úspěšnější v plnění úkolů, než krysy abstinující. Pro další fázi výzkumu bude profesor Spencer hledat 60 dobrovolníků z řad důchodců, kterým bude šampaňské podáváno po dobu tří let. Krásný způsob, jak si zpříjemnit stáří a navíc udělat něco pro své zdraví.Na konci roku 2012 zveřejnili výsledky zajímavé studie vědci zDánska. Věnovali se tématu abstinence či mírného popíjení vprůběhu požehnaného stavu nastávající maminky. Pít či nepít víno? Obecně se alkohol během těhotenství samozřejmě nedoporučuje, ale dánští vědci aktuálně přišli s výsledky studie na téma mírné popíjení a jeho vliv na mentální aktivitu dítěte. Na základě porovnávání mozkových funkcí 1600 pětiletých dětí se neukázaly rozdíly mezi dětmi abstinujících matek a těch lehce popíjejících. Za „bezpečné“ popíjení vědci označují až osm skleniček vína týdně. No tak tedy na zdraví!Je snadné se domyslet, že průzkumy na téma pozitivních dopadů vín na zdraví člověka jsou často sponzorovány producenty vín či jejich asociacemi. Rostoucí spotřebě vína je potřeba trochu pomoci. Samo se to celé neudělá a výsledky „seriózních“ vědeckých bádání jsou skvělou reklamou. Když je víno dobré pro krysu, proč nemělo být dobré i pro mě?:)… Jasně, výsledky podobných studií je potřeba brát trochu sodstupem. Však také například na začátku roku 2012 propukl skandál vrámci univerzity vConnectlcutu, jejíž zástupce Dr Dipak Das byl usvědčen zmanipulace sdaty vrámci průzkumu o pozitivních dopadech vína na lidské zdraví. Univerzita následně odmítla 890000 amerických dolarů, které měl vrámci průzkumů Dr Dipak Das čerpat zfederálních fondů. 
Ale do boje vstupují i nepřátelé konzumace vín a nepřekvapivě nasazují zbraně stejného kalibru. Proti serióznímu bádání je potřeba nasadit výsledky jiného seriózního bádání. Harvard Medical School například nedoporučuje konzumaci vín ženám. Podle jejího zjištění mají zástupkyně něžného pohlaví, které vypijí tři až šest skleniček alkoholu o 15 % vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu než ženy abstinující. Britská vláda pak začátkem loňského roku přišla ve spolupráci s organizací Cancer Research UK sprohlášením, že dvě velké skleničky vína vypité za den významným způsobem zvyšují riziko vzniku rakoviny dutiny ústní a mohou vyvolat zvýšený krevní tlak
.
Konzumace alkoholu prý ve Velké Británii způsobuje na 12 500 rakovinných onemocnění ročně. No a teď babo raď. Na kterou stranu barikády se přidat? No osobně bych se spíše přikláněl kzastáncům převažujících pozitivních vlivů vína na lidské tělo. Ostatně vtomto ohledu je hlas výrazně silnější. Prostě pokud se budeme řídit heslem „všeho smírou“, tak se nemáme čeho bát. Pro ty, co si víno dopřávají vpožehnaném množství, pak lze použít filozofii, která říká, že tělo musí jít do penálu zhuntované… Každý nechť si zvolí vlastní cestu vínem. Ne všechny průzkumy, které se týkají vína, se ovšem zaměřují na jeho dopady na lidské zdraví. Jsou i daleko serióznější a významnější objekty bádání.Sex, sýr a složitostiTřeba takoví vědci zuniverzity ve Florencii zkoumali vliv vína na sexuální apetit žen. Výsledek nebyl nikterak překvapující, ostatně všichni to jistě známe zvlastní zkušenosti. Stačilo se zeptat… Ženy konzumující vrozumné míře červené víno prý mají větší sexuální apetit než ženy konzumující jiné alkoholické nápoje, či nedej bože abstinující. Do průzkumu se zapojilo na 800 Italek ve věku 18 až 50 let, které neváhaly položit své tělo na oltář vědy. Kladný vliv vína na sexuální život sledovaných objektů byl dán do souvislosti sblahodárným vlivem vín na cirkulaci krve vlidském těle, tedy i ve specifických oblastech.Člověk má okamžitě chuť lahev červeného otevřít. Ale co kněmu, když není po ruce rozvášněná Italka, která je ochotná položit své tělo na oltář vědy.. Nabízí se nějaká zajímavá kombinace vína sjídlem. Co třeba takový sýr? Ten je na vinných etiketách velmi často uváděn, jako ideální partner kobsahu té či oné lahve. Přitom dle výsledků výzkumu kalifornské univerzity vDavisu se sýr absolutně nehodí do kombinace sčerveným vínem. Vědci přišli na to, že sýr potlačuje chuť červeného vína a jeho konzument je prý pak jen stěží schopen rozlišit, co že to vlastně pije. VDavisu se popíjel Shiraz, Cabernet Sauvignon nebo Pinot noir, zakusovalo se hned osm druhů sýrů. Testovaní po konzumaci sýra nebyli prakticky schopni říci, co vlastně pijí. Za potlačení chuti prý mohou tuky vsýru, případně zastoupené proteiny, které na sebe váží látky vyskytující se ve vínech. Jediné aroma, které sýr vpřípadě vína umocňuje, jsou máselné tóny, vůně po másle. Test nebyl zopakován na bílých vínech.No a zajímavou oblastí bádání je určitě také snaha zjistit proč, jak a kdy lidé vína vlastně nakupují. Vloňském roce byly například publikovány výsledky studie univerzity Brock, která zjistila, že konzumenti ve Velké Británii jsou ochotni zaplatit více za vína, která pochází zvinařství, jež mají zpohledu Angličtiny komplikovaný či těžko vyslovitelný název. O těchto vínech si prostě zákazníci myslí, že jsou lepší a hodnotí je lépe. No, to je ono. Výsledky tohoto výzkumu jasně dokazují, že existuje netušený potenciál našich moravských a českých vín, dobýt nebo obsadit jeden zklíčových vinných trhů světa. Předpokládám, že svýslovností takových Templářských sklepů Čejkovice, Vinařství Přítluky nebo Vinařství Čačík by měl Brit nemalé problémy a o to hlouběji by jistě neváhal sáhnout do své kapsy pro něco liber. Bádání ve jménu pokrokuZapojení vědy do světa vína má jistě přínos vtom, jak můžeme pochopit řadu dosud neznámých oblastí spojených s jeho konzumací, prodeji nebo třeba výrobou. Stále častěji se výzkumy a studie používají jako nástroj, jak účinně odprezentovat požadované téma. Proto neváhají vinaři do spolupráce sakademickou či vědeckou sférou investovat svůj čas a prostředky, a to i vtuzemsku. Příkladem budiž nedávno oznámená spolupráce Vinařství Volařík sMendelovou univerzitou vBrně. Oba subjekty budou společně zkoumat vhodnost použití šroubovacích uzávěru na vína, vporovnání skorkovými či skleněnými uzávěry. Dalo by se předpokládat, že na toto téma jistě musí být kdispozici řada odborných materiálů, co tedy budou chtít vBrně nového objevit? Navíc, když technolog vinařství Filip Mlýnek již nyní otevřeně říká, že by chtěl vbudoucnu korek zcela vypustit a nahradit ho šroubovacími či skleněnými uzávěry? Odpověď je prostá. Výsledky odborné studie provedené pracovníky na univerzitě konzervativní konzumenti spíše skousnou, než prostě sdělení ohledně nižší spolehlivosti a vyšší ceně korkových špuntů.
