Byl to náročný prodloužený víkend! V pátek a v sobotu jsem rozléval Barolo a další tekuté radosti na festivalu Praha pije víno, abych se po rychlém přesunu v neděli ráno ocitl ve Vídni na akci s názvem Austrian Wine Summit. Jde o čtyřdenní presstrip pořádaný Austrian Wine Marketing Board a cílem je seznámit zástupce médií z celého světa s některými novinkami ze světa rakouských vín a představit vybrané vinařské regiony. V bílých vínech Rakousko jednoznačně patří k absolutní světové špičce a našeho jižního souseda nelze podceňovat, ani co se červených týče. To se ostatně potvrdilo na ochutnávce hned první den programu.
Když před pár měsíci přišla pozvánka na tuto akci, přiznám se, že jsem ohledně účasti dlouho nepřemýšlel. Jsem velký fanoušek rakouských vín a navíc z dřívější doby vím, že tady bývá organizace vždy na jedničku. Na úvod konference přišla „smutná“ zpráva, ředitel AWMB Willi Klinger se rozhodl po 13 letech svůj post opustit a tak bude brzy oznámen jeho následovník. S Willi Klingerem jsem se několikrát potkal při studiu WSET Diploma v Rustu a jeho znalosti, zkušenosti a mezinárodní rozhled jsou neuvěřitelné. Ve svém působení byl více než úspěšný. Když nastoupil do funkce, dosahovala hodnota exportu rakouských vín 80 milionů Euro, aktuálně je to 170 milionů euro. Willi Klinger udělal pro rakouská vína skutečně mnoho. V neposlední řadě je to neuvěřitelně vřelý a zábavný člověk, se kterým prostě chcete nad skleničkou debatovat nejen o víně. Když oznámil svůj odchod, sálem se ozval dlouhý spontánní potlesk, který musel Willi utnout, jinak tam asi sedíme doteď.
Člověka okamžitě napadne, jak hrozně chybí podobná osobnost ve vinařských institucích v České republice. Někdo s nadhledem a mezinárodním přesahem, s reálnou představou, jak funguje a jak se mění vinný business po celém světě. Osoba otevřená všem vinařským filozofiím, novinkám, systematicky posouvající kvalitu vín v mezinárodním kontextu.
Rakousko od svého vinného skandálu v roce 1985 prošlo obdivuhodným vývojem. Dnes má zhruba 45 500 hektarů vinic a jejich rozloha se bude v následujících letech mírně navyšovat. Podíl organicky a biodynamicky certifikovaných vín se podařilo navýšit ze tří na 14 %, 679 vinařství je certifikovaných jako organických. V uplynulých letech se navíc v Rakousku zavedla místní certifikace „Sustainable Austria“, která vinaře posuzuje z pohledu udržitelnosti a zodpovědnosti od výroby až po distribuci vín. Rakousko má 13 DAC regionů, posledním vytvořeným je DAC Rosalia v Burgenlandu. V příštích letech přibude DAC Wachau, DAC Carnuntum, DAC Thermenregion nebo DAC Wagram. Relativně nedávno také Rakousko zavedlo třístupňovou klasifikaci Sektů, kterou tvoří kategorie Klassik, Reserve a Grosse Reserve, tedy víno zrající minimálně 30 měsíců na kvasnicích.
Speciální kategorií jsou vína z těch nejprestižnějších poloh, většinou to nejlepší, co ten či onen vinař lahvuje. Vína poznáte podle slovíčka Ried v názvu vína. Jde o jakési „single cru wine“. O mimořádné kvalitě řady vín Riedenweine jsme se přesvědčili hned na první ochutnávce po nedělním obědě. Necelá 100 vzorků a jen dvě hodin času, vše se tedy nedalo stihnout. Naturálně zaměření z vás mi snad prominou, že jsem úplně vynechal relativně široce prezentovanou skupinu rakouských Pet Natů. Vína, na která se u nás stále řada lidí dívá skrz prsty, Rakousko prezentuje hrdě celému světu…
Na úvod jsem neomylně zamířil ke stolečku s rakouskými Rieslingy. Má oblíbená odrůda se v Rakousku pěstuje hlavně ve Wachau, Kremstalu, Kamptalu, Traisentalu nebo Wagramu. Ze 14ky prezentovaných vín musím vypíchnout zejména: Wachau Smaragd Riesling Ried Offenberg 2017 z vinařství Donabaum Johann, Riesling Ried Zöbinger Heiligenstein 2016 „1ÖTW“ z mého oblíbeného vinařství Bründlermayer, Riesling Ried Seeberg Langenlois 2016 „1ÖTW“ od Freda Loimera a Wachau Riesling Vinothek 2002 z Nikolaihofu..
Vynechat jsem nemohl ani Veltlínské zelené neboli Grüner Veltliner, který je v Rakousku jednoznačně nejrozšířenější odrůdou a se kterým udělali doslova díru do světa. GV se dnes pije od New Yorku až po Tokio, ostatně v rámci foodpairingu mu sluší nejenom Schnitzel, ale také řada pokrmů z asijské kuchyně. Z 25 zastoupených vín jsem zdaleka nestihl vše, ale hodně se mi líbila vína – Wachau Smaragd Grüner Veltliner Ried Steinertal 2017 z vinařství Alzinger, Grüner Veltliner Ried Kirchenberg „Herzstück“ 2017 Kremstal DAC z vinařství Nigl, Grüner Veltliner Ried Kammerner Lamm 1ÖTW“ 2016 Kamptal DAC od Birgit Eichinger, Grüner Veltliner Ried Grub Kammern 1ÖTW“ 2016 Kamptal DAC z vinařství Hirsch a také Wachau Smaragd Grüner Veltliner Ried Wösendorfer Kollmûtz 2008 od Rudi Pichlera.
Poslední zastavení jsem věnoval některým rakouským červeným vínům. Největší slávu Rakousku asi vydobyly odrůdy Zweigeltrebe a Blaufränkisch, ale z dalších odrůd v žádném případě nelze podceňovat St. Laurent nebo Pinot noir. Posledním dvěma jmenovaným se extrémně daří v malé vinařské oblasti Thermenregion. Když bude někdy příležitost, s chutí si rád zopakuji – Niederösterreich Pinot noir „Reserve“ 2016 z vinařství Malat, Thermenregion Pinot noir Reserve 2016 od Familie Auer, Thermenregion Pinot noir Reserve 2016 od Hartl Heinrich III nebo Niederösterreich St. Laurent Ried Gaisberg 2015 z vinařství Allram.
Dnes už se přesouváme do Štýrska, dám vědět, jak to vypadá se Sauvignony:)
