Tak a je to za námi. Takovýho těšení, příprav, nakupování a pak ty Vánoce frnknou jak Kájínek z Mírova. Včera se počasí trochu umoudřilo, takže jsem si v pauze mezi celodenním stavěním policejního vězení z Lega vychutnal i příjemný povánoční 10km běh. Šlo to ztuha, jako by mi v žaludku stále seděla sobotní kachna a pět knedlíku. Vánoce, to je ale také čas vytáhnout z vinotéky nějakou speciální láhev, udělat si radost, otevřít něco tak trochu slavnostního.
Schválně, pochlubte se v komentáři, čím jste doprovodili štědrovečerní hody u vás doma? Dobře, chápu, nikomu se nechce začít, půjdu tedy příkladem. Například můžu prásknout Jiřího Šebelu z Vinařství Dva duby, který na Facebooku prozradil, že každým rokem otevírá nějaký ten vypečený Riesling z Alsaska. Co se mne týče, nemám (zatím) žádný pevně stanovený, zaběhlý či tradiční štědrovečerní vinný lístek. Letos jsem volil spíše náladově a volba padla na následující trojici vín.
Bílým králem je pro mne Riesling, takže v případě bílého vína padla volba na spolehlivé Rheingau. K polední vinné klobáse s bramborovou kaší šel dobře a skleničku jsem si schoval i ke kaprovi. Konkrétně to byl Riesling 2011 Trocken Berg Rottland z vinařství Kloster Eberbach. Víno slavnostní už od pohledu, ve skleničce s krásně zářivou zlatavou barvou. Ve vůni opojné, svůdné, s tóny bylinek, sušených meruněk, citronového koláče, nechybí typicky petrolejové tóny. V ústech se doslova rozplývalo na jazyku, s příjemnou kyselinou, harmonické, s plnějším tělem, s citrusovo minerální dochutí. Riesling na Štědrý den? Dobrá volba nejen kvůli rybě.
Chtěl jsem si v rámci „českých“ Vánoc otevřít také jedno víno z tuzemské produkce a volba padla na energií a mládím překypující Pinot noir 2013 od Petra Kočaříka. Víno lehké, ale charakterní, s vůní třešní, červeného rybízu a růže. S náznakem zemitosti. V chuti je to ještě klouček, plný čisté energie obalené kolem dominantní kyseliny. Šťavnaté tóny červeného ovoce v ústech přetrvávají příjemně dlouho. Suma sumárum, tohle je moc příjemný Pinot, který se nepopíjí, ale doslova mizí z lahve. Jen jsem si ho mohl klidně schovat na příští Vánoce, nebo ty přespříští, nebo…
K rozbalování dárků a k cukroví od maminky jsem pak naplánoval sladkou tečku. Zvolil jsem Moscato d’Asti DOCG 2016 od vinařství Ca del Baio, které bonusem připomnělo i letošního geniální podzimní trip do Piemontu. Ve vinařství jsme se zastavovali a bylo to tam moc fajn. S pouhými pěti procenty alkoholu a expresivními ovocnými tóny připomíná Moscato čerstvě vymačkanou hroznovou šťávu. Víno jemně perlí, nabízí tóny meruňek, broskví, hroznů, vyšší zbytkový cukr krásně pasoval k maminčiným vánočním perníčkům s citronovou polevou. Tohle by se dalo předepisovat proti trudnomyslnosti.
Rybí polévka byla letos doslova geniální. Kost z kapra nezaskočila. Pletené ponožky jsem nedostal. Sníh zase nebyl, ale což. Kluk nad dárky prohlásil „táto vidíš, asi jsem byl celej rok hodnej“. Chvílema trochu hektické, ale jinak to byly příjemné svátky… Doufám, že i u vás.
Pavel Raclavsky
30. December 2016 16:43
Já jsem na rozdíl od Vás zvolil na Štedrý večer jednoho vinaře – Volaříka. Ke kaprovi bezvadně sedl ryzlink rýnský PS 2014, suchý. Zrál v sudu a posbíral několik cen a to nejspíš oprávněně. Ta plná vůně a chuť s lehce výraznější kyselinkou v dochuti a téměř olejovitá konzistence nadchla i mě, přestože rýňák není moje srdcové víno. K cukroví zase výborně ladila polosladká saphira PS 2013, Opět plná vůně a nasládlá chuť s příjemnou kyselinkou a téměř olejovitá konzistence. Když už jsme u těch rýňáků, přímo mě šokoval jeden sudový zemský a navíc nefiltrovaný, přímo od malovinaře z Tvrdonic. Byl sice polosuchý, ale s výraznou citrusovou vůní, plnou výraznější kořeněnou chutí a se znatelnou kyselinkou. Podle výrobce prý časem víc vystoupí kyselinka, ale mě víc vyhovuje teď, když je takový vyrovnaný. Přivezl jsem ho před třemi týdny, kdy byl ještě trochu cítit kvasnicemi, ale za tu dobu se srovnal a je výborný.
miky
4. January 2017 19:33
Dobrý den,
tu Saphiru jsem před časem měl a byla celkem zajímavá. Narazit na dobrou sudovku je určitě štěstí. Kdybyste si vzpomněl na jméno, dejte vědět:)
Zdraví,
Mikuláš
Pavel Raclavský
4. January 2017 20:04
Dobrý den, je to vinař Jirka Hasil z Tvrdonic. Má svoji vinici, ale hrozny i nakupuje. Říká, že víno dělá na „svoju hubu“ a pokud chutná i někomu jinému, je to jen dobře. Líbí se mi, že dělá vyvážená vína, protože já nemusím mít kyselinku jako laser. Protože prodává sudovku, nemusí tolik sířit, takže i moje žena, která má bez žlučníku problémy se zpracováním bílých vín, nedá na ta jeho dopustit. Jedinou chybou je, že nemá prostory a proto nemůže nechat dostatečně odležet červená vína. Za ta léta jsem vyzkoušel několik „sudovkářů“, ale u Jirky jsem zůstal.
miky
5. January 2017 22:51
Dobrý den,
já se přiznám, že k sudovce se dostanu tak nějak výjimečně, ale určitě díky za tip. Třeba ho někdy využiji:) Rozhodně to zní zajímavě. Zdraví, Mikuláš