Dostal jsem chuť na Frankovku. Domácí zásoby vín téměř vypité, ve vinotéce prázdno a vzpomínky na skvělé Frankovky degustované při letošní návštěvě vinařství Dva duby uloženy už hluboko v paměti. Zaskočil jsem tedy v neděli cestou na vlak do Lucerny a koupil si jen tak z plezíru tři tuzemské sedmičky od třech různých moravských vinařství a tří různých ročníků. Která lahev z tohoto srovnání vylezla nejlépe?
Nevím, jak to máte vy, ale pokud se bavíme o typických středoevropských modrých odrůdách, tak v této kategorii mám asi nejradši právě Frankovku. Je pro mne symbolem elegantních, zajímavých a komplexnějších vín, která snesou nejpřísnější srovnání s mezinárodní produkcí. Po kdysi nejvysazovanější modré odrůdě u nás instinktivně sáhnu daleko radši než po takovém Modrém Portugalu, Svatovavřineckém nebo třeba Zweigeltrebe. Škoda, že nás není více, protože výsadba Frankovky je v posledních letech v tuzemsku spíše sporadická. Z 1300 hektarů vinic v roce 2006 její zastoupení pokleslo na 1160 hektarů v roce 2013. Na druhou stranu Frankovka není doménou jen Moravy, za skvělými víny této odrůdy se můžete poohlédnout v Německu, Rakousku nebo Maďarsku.
Ale zpátky ke třem lahvím z víkendu. Frankovka určitě patří mezi odrůdy, které bez problémů zvládnou nějaké to ležení na lahvi. Nebál jsem se tedy při nákupu sáhnout po malinko vyzrálejších pubertě odrostlejších vzorcích. Konkrétně to byla Frankovka 2009 od Modrého sklepa, 2010 od Michlovského a 2011 od vinařství Lahofer. Co se týká ročníků, tak 2009 a 2011 byly na červená vína určitě hodně slušné roky, u slabšího chladného ročníku 2010 jsem zase neměl strach víno koupit s ohledem na jméno vinaře. Takže postupka.
Nakonec to ale po otevření všech tří vín skončilo mírnými rozpaky. Euforické stavy se nedostavily ani v jednom případě. Měl jsem letos už několik skvělých Frankovek, takže jsem měl možná podvědomě nastavena očekávání trochu výš než by bylo příhodno. Rozhodně tři hodně odlišná vína, kdyby mi je někdo dal degustovat naslepo, měl bych asi problém identifikovat stejnou odrůdu. Nakonec to u mě asi přece jen vyhrála hutnější barikovaná Frankovka od Miloše Michlovského., ale pojďme se na všechna tři vína podívat hezky popořádku.
Frankovka 2011, Lahofer, 12,5 %
Tak trochu pěstitelský kolos ze Znojemska, který nedávno přidal do svého portfolia Vinařství Hanzel, přece jen nemá Frankovku jako klíčovou odrůdu. Z nějakých 400 hektarů vinic má Lahofer tuto odrůdu vysazenu na 7 hektarech (Svatovavřinecké na 55ha!). Osobně mám Lahofer spojený spíše s bílými víny, Neuburským, Mülerkou nebo Ryzlinky, takže jsem byl na toto červené velmi zvědav.
Frankovka je v přívlastku pozdní sběr, jde o suché víno, trať Na Vyhlídce. Vzhledem k tomu, že je z nadprůměrného ročníku 2011, čekal jsem tak nějak větší porci zábavy. Barva střední intenzity, viskozita nízká. Aroma je poměrně expresivní, celkem zajímavé, primárně připomíná tmavé bobulové ovoce, jako ostružiny nebo brusinky. Ovocné tóny doplňuje lehká kořenitost a květinové tóny. V chuti ovocné, s výraznější šťavnatostí, ale spíše tenčí a rychle se vytrácí. V dochuti dominuje jen zejména svíravá kyselinka. Takový střední proud, rozhodně neurazí, ale napitého barda asi ani nenadchne.
Orientační cena: 180 Kč
Chateau Dowina Frankovka 2010 barrique, Vinselekt Michlovský, 13 %
S touto Frankovkou se přesouváme pod Pálavu, do obce Perná, trať Purmice. Musím říci, že Michlovského supermarketová vína základní řady mne příliš neoslovují, za to ve vyšších patrech portfolia (kam patří i Chateau Dowina) většinou bývají vína zajímavá a tak nějak bez ohledu na ročník či odrůdu konstantně dobrá. Ale možná máte názor zcela jiný…
Tohle víno zrálo delší dobu na francouzských barikových sudech a je to na něm znát. Barva vína je hodně sytá, povidlová, ve skleničce víno pěkně slzí. Aroma připomíná lesní ovoce, podrost, dřevo. V ústech víno působí plnějším dojmem, má jemné třísloviny, pěknou a celkem razantní kyselinu. Nechybí nasládlé ovocné tóny, černý rybíz, povidla přecházející až do čokolády. Celkově poměrně elegantní Frankovka, rozhodně není barikově utahaná, naopak velmi pěkně pitelná. Oproti předchozímu vzorku ale musíte počítat se zhruba dvojnásobnou cenou.
Orientační cena: 350 Kč
Frankovka 2009, Modrý sklep, 12,5 %
Nejstarší z trojice Frankovek pochází opět ze Znojemska, konkrétně z viniční trati Kraví hora. Barva vína je světlejší nazrálá, s širším okrajem. Na nose se objevují zralé peckoviny, švestky, višňový likér přecházejícíc až do agresivnější pálenkové polohy. V chuti suché, se štiplavou kyselinou. Víno působí hodně naleželým dojmem, primárně s tóny peckového ovoce a jemnou kořenitostí. Tahle Frankovka má stále co nabídnout, ale svůj vrchol má již patrně za sebou. V ústech působí na můj vkus trochu nekompaktně. Víno ocení zejména fanoušci archivních vín, z uvedené trojice vín má v sobě nejméně energie a elánu.
Orientační cena: 200 Kč
Otázka pro dnešní den. Kdo jsou vaši oblíbení producenti vín z odrůdy Frankovka? Ať už tuzemští nebo zahraniční? Kdo dělá nejlepší Frankovku v Česku, nebo za hranicemi?
Anonymous
22. August 2014 11:14
Zabudol ste, ze na Slovensku je to najpestovanejsia cervena odroda.
Za mna z moravy zatial Ota Sevcik, aj ked som toho vela neoskusal. Z Juzneho Slovenska Kasnyik rodinne vinarstvo.
podkorkem.net
22. August 2014 11:55
Ano, na slovensku je Frankovka také jako doma:)..Neuvedl jsem spíše z důvodu, že Slovenská vína si dopřávám spíše okrajově a nemám o nich moc přehled…
Macerovaný Tramín
25. August 2014 17:42
Tak z tohoto setu bych si asi nevybral, možná bych v očekávání se spíše klonil na stranu Miloše, ale Lahofer se nesoustředí na červená (ani technologickou cestou) a vínům z Agrodružtva jsem po vybavení „moderní“ technologií nějak nepřišel na chuť a červené bych tam asi moc nehledal.
Poctivé Frankovky jsou právě teď ve skvělé kondici na pití (samozřejmě, že záleží na spoustě dalších parametrech, jako klony -bohužel- stáří vinice a její obhospodařování, půdě, podloží a zpracování …) z ročníků 2008 – 2009, dobrá nazrálost, pokud nebylo víno znásilněno, jak v sudu, tak v čase na lahvi = skvělé víno.
Asi nejkomplexnější Frankovku, co jsem pil, je konstantně od Oty Ševčíka, pak velmi zajímavou mívá snad každý rok Dalibor Osička, dále bych zmínil nadějně se tvářící 2011 od Nestarce, Fana Mádl taky mívá zajímavé … pokud Slovensko – skvělá lokalita v okolí Strekova (Tibor Meleczky, Zsolti Süto, Kasnyik „Pišta“), v Maďarsku Karner Gábor, Ráspi, Weninger, Pók Tamás … možná jsem na někoho zapomněl, to se omlouvám, ale není zde přeci soutěž .)