Nula. To je počet článků, které jsem tu v loňském roce věnoval nejpopulárnější tuzemské odrůdě poslední dekády. Pálavu a její vína prostě aktivně tolik nevyhledávám, a to ani během výletů na Jižní Moravu. Pálavě se věnují zejména vinaři kolem Mikulova a výjimkou není ani Filip Mlýnek. Jeho suchá Pálava 2021 Svidrunk je odrůdově typické a chuťově komplexní pití, s netypicky nabroušenou kyselinou. Jak hodně z ní budou nadšeni skalní fanoušci odrůdy netuším, mě příjemně překvapila.
První, co mi při ochutnání Pálavy od Filipa Mlýnka naskočilo, je Alsasko a zdejší Tramíny. Vína aromaticky doslova opojná, chuťově strukturovaná, často s vyšším alkoholem. Gewürztraminer má v Alsasku výjimečné postavení, je mu zde věnována nejedna Grand Cru poloha, ale i tak je to typem spíše víno, které jde mimo aktuální chuťové preference většiny konzumentů vín.
S rostoucí popularitou lehkých, suchých bílých vín s širokými možnostmi pro gastronomické párování to skutečně Tramíny nemají úplně jednoduché. Není náhodou, že v supermarketech a vinotékách se to hemží spíše rakouskými veltlíny a italským Pinot Grigio, než alsaskými tramíny.
Mimochodem popularitu Tramínu v tuzemsku se nově bude snažit resuscitovat také apelační projekt Terroir Čejkovice. Místní vinaři si právě Tramín, spolu s odrůdou Pinot noir, vybrali jako profilační odrůdy svého spolku.
Ale zpět k Pálavě. Co si budeme povídat, Pálava a její vína jsou Tramínu projevem velmi podobná, a proto mne překvapuje, že tuzemský hlad po Pálavě stále nenarazil na svůj strop. Z posledních dostupných údajů o nových výsadbách v letech 2019 až 2022 vyplývá jasná dominance Pálavy. Té se vysadilo necelých 191 hektarů, zatímco druhého Ryzlinku rýnského v pořadí s odstupem 112 hektarů. Ze 400 hektarů vinic Pálavy v roce 2014 tak výsadby této odrůdy vzrostly na dvojnásobek. Na 1500 hektarů Veltlínského zeleného Pálavě přece jen kousek ještě chybí, ale na jaké hektarové ploše se Pálava zastaví, to si netroufám odhadovat.
Klasickým mýtem, který se některá vinařství snaží v souvislosti s Pálavou implementovat do mozku svých zákazníků, je nutnost vyššího zbytkového cukru. Je ale polosladká Pálava opravdu to pravé ořechové? Nemyslím si. Naštěstí přibývá i vinařů, kteří pouští do světa Pálavu v suchém provedení a tato vína skvěle kombinují výraznou aromatiku odrůdy se svěžím a vysoce pitelným charakterem chuti. Filip Mlýnek z Dolních Dunajovic je sice nejvíce znám svými Ryzlinky vlašskými, ale i jeho Pálava Svidrunk rozhodně stojí za ochutnání.
Pálava 2021 Svidrunk, Vinařství Filip Mlýnek, 15 % Hodnocení: 89/100
Víno z viniční tratě Svidrunk, ve výběru z bobulí, suchá Pálava s „jen“ 4,6 gramy zbytkového cukru a necelými osmi gramy kyseliny. Na pohled intenzivnější barvy, zlatavého odstínu, vysoká viskozita. Ve vůni se spojují tóny kandovaného ovoce, bílých květů, bylinek a medu. Chuť je koncentrovaná, má dobrou intenzitu a víno působí v ústech sebevědomě a plně. Kombinace peckového a exotického ovoce, luční byliny. Sladce působící tóny zralého ovoce vyvažuje ostřejší kyselina. Víno je díky ní dobře pitelné, má slušnou perzistenci a nechybí mu delší závěr. V dochuti bohužel lehce vystupuje vysoký alkohol. Svidrunk Pálava, to je taková fúze Tramínu a Ryzlinku rýnského. Aromaticky bohaté intenzivní víno, ale výrazněji suché, s vystupující kyselinou.
Máte tipy na zajímavé suché Pálavy? Sem s nimi do komentářů.
Pavel Raclavský
19. February 2024 18:11
Z těch méně známých dělá výbornou suchou Pálavu Víno Tichý z Rybníků u Dolních Kounic. Jinak samozřejmě Sonberk.