Pinot Noir z Bořetic? Prostě nejvíc..

Prosinec, 10.12.2012 09:19

Bořetické vinařství Stapleton-Springer je vyhlášené nejen vtuzemsku svými červenými víny. O víkendu jsem ochutnal dvě vína „starších“ ročníků a ani jedno nezklamalo, ba naopak. Možná to dnes bude tak trochu nošení dříví do lesa, jistě máte vína od Jaroslava Springera napitá, ale nemůžu si pomoci. Roučí 2006 bylo totiž skvělé a do Pinotu Noir 2005 jsem se doslova zamiloval.

Vinařství, které má na tuzemské poměry celkem exoticky znějící jméno, vzniklo vroce 2004. Do kupy ho dali američtí bratři Craig Stapleton a Benjamin Stapleton a vinař Jaroslav Springer. Na celkem 16 hektarech vinic hospodaří vrežimu BIO. Vrámci třech viničních tratí (Trkmansko, Čtvrtě a Terasy) dominuje odrůda Pinot Noir (75 %), kterou doplňuje Svatovavřinecké, alias Sankt Laurent (10 %), Modrý Portugal (10 %) a něco málo Chardonnay.Svou filozofií se chce Stapleton-Springer zaměřovat na výrobu červených vín spotenciálem pro delší archivaci. Škarohlídi, kteří tvrdí, že na Moravě nemohou vzniknout skvělá červená vína, by vtuto chvíli měli zbystřit dvojnásob. Vzhledem kvínům, která jsem o víkendu sradostí vypil nelze než dodat, že vpřípadě Stapleton-Springer to stou dlouhověkostí není jen marketingový plk či nějaké prázdné žvanění do větru. Obě vína patří ktomu nejlepšímu, co jsem za poslední dobu zMoravy, ale nejen odtud, ochutnal. Pro skvělý Pinot Noir prostě není potřeba vyrážet do Burgundska, sedněte na kolo, nebo hupněte na běžky, správně namazat a píchejte do Bořetic.Rok 2005 byl prvním ročníkem, kdy vinařství Stapleton-Springer začalo zpracovávalo svá vína v areálu Panského dvora. Vinařství se teprve rodilo, ujasňovalo si svou filozofii, tvořila se jeho identita. Co se například designu lahví týká, moc se mi líbí zvolená kombinace jednoduché malované etikety, tmavého skla na lahvi burgundského typu a červené záklopky. Lahev působí na tuzemský standard až mimořádně stylově. Co se týká úrody, ta prý byla podle Jaroslava Springera vtomto roce spíše průměrná, svýjimkou Pinotu Noir. Pinot Noir sklizený roku 2005 strávil 12 měsíců vbarikovém sudu, než šel do lahví. Pokud se vám podaří vněkteré vinotéce narazit na

Pinot Noir 2005

, Bens Reserve, neváhejte sjeho koupí, je to živoucí historie vinařství. Víno není čistě odrůdové, Pinot noir z15 % doplňuje Modrý Portugal. Barva je světlejší, typicky „pinotová“ sširším okrajem. Aroma je jemné a elegantní, nabízí zralé ovoce, zejména švestku a černé višně. Vdruhé vlně se objevují hutnější až animální tóny. Zábavná kombinace, která působí návykově, nos se od skleničky jen těžko odlepuje. Vchuti je víno téměř dokonalé, pokud bych měl použít kuchařské terminologie, tak je „pěkně vychucené“. Ústa vám po okraj zaplní ovocný džem, vkombinaci slehkou kořenitostí a špetkou pepře. Víno působí lehce, elegantně, avizovaných 13,5 % alkoholu bůh ví kde, akurátní kyselinka a uhlazené tříslo. Královsky jsem se bavil. Doporučuji dekantovat nebo vychutnat nejdříve cca po třech hodinách od otevření.A i o rok později se Jaroslavu Springerovi podařilo stvořit pinotový skvost.

Roučí 2006

je cuvée odrůd Pinot Noir (50 %), Svatovavřinecké (40 %) a Modrý Portugal (10 %), obsah alkoholu opět 13,5 %. Barva je krásně jiskrná, rubínového odstínu sširším cihlovým okrajem. Po zakroužení ve skleničce víno přímo učebnicově slzí. Aroma tentokrát o něco výraznější, opět dominují švestky, vzákrytu následují povidla, ostružiny a kořenitost. Náznak dřeva. Podvědomě mne víno táhlo na „špacírgang“ do lesa. Na jazyku Roučí pokračuje vnastoleném trendu, víno je příjemně ovocné, povidlové, harmonické spěknou tříslovinkou. Závěr dlouhý, žádné rychlé zmizení po anglicku. Víno je zpočátku zakřiknuté, po několika hodinách od otevření plné života, bohaté, bez známek únavy zležení na lahvi. Obě vína potvrdila velký archivační potenciál, jestli je máte uložena ve sklepě, vůbec se o ně zatím nemusíte bát. Je jim dobře a spí spánkem blaženým. Celkem by mne zajímalo, jak budou chutnat třeba za dalších pět let. No nezbývá mi než zkusit ještě pár lahví sehnat.

Okomentovat:

*

Loading...