Pokud byste mezi odrůdami révy vinné vysazenými v tuzemsku hledali nějakou celebritu či star, byla by to jisto jistě Pálava. Když bych si chtěl na začátek trochu zapřehánět, tak vězte, že vína z Pálavy jsou líbivá jak úsměv Leoše Mareše, podvodníky častěji padělaná než kabelky od Gucciho a tajuplná jak paní Columbová – skoro nikdo pořádnou Pálavu neviděl, ale každý ji chce. Faktem každopádně zůstává skutečnost, že už delší řádku let Pálava vévodí tuzemskému žebříčku odrůd v nových výsadbách a svou pozici nehodlá jen tak přepustit. Pálava je prostě taková Věstonická venuše vína. Hojně obdařený a světově jedinečný unikát.
Pálava vznikla křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Počátek jejího šlechtění se datuje do 50. let minulého století a „na svědomí“ ho má Ing. Josef Veverka (podobně jako odrůdu Aurelius). Všeobecně rozšířenému Müller Thurgau dodal sexy štych aromatického Tramínu a výsledkem jsou osobitá a hodně pitelná vína. Do Státní odrůdové knihy byla Pálava zapsána v roce 1977.
Proč je u konzumentů tak oblíbená? Nelenil jsem a s tímto dotazem oslovil několik tuzemských vinařů. Velmi trefně odpověděl Pavel Vajčner ze Znovínu Znojmo: „Pálava je víno většinou s příjemným obsahem cukru i aromatikou. Název Pálava navazuje atmosféru jižní Moravy a dobře se pamatuje. V neposlední řadě je to, že většinou tato odrůda nemá příliš kyselin, což je pro zákazníky obecně velmi příjemné.“ Při popíjení Pálavy prostě člověk poměrně rychle nabude dojmu, že pije něco mimořádného, zajímavého až exotického. Tajuplně voní, příjemně chutná. Jak uvedl jiný z vinařů, „je to takové startovní víno pro spoustu vínomilců“.
Z nuly na 417
Pálava má díky svému charakteru vášnivé obdivovatele, stejně tak řadu lidí nechává absolutně chladnými, a to včetně vinařů. Trošku by se v tomto ohledu dala srovnat s aromaticky výbušnými Sauvignony z Nového Zélandu. Jen pro srovnání, první výsadba Sauvignonu se na ostrovech poblíž Austrálie datuje do roku 1973. Tedy jen o čtyři roky dříve, než mohli vinaři na Moravě oficiálně začít sázet Pálavu do svých vinic. Každopádně na Novém Zélandu loni přesáhla výsadba Sauvignonu 20 000 hektarů, Pálava se zastavila na 417 hektarech. Jiný kraj, jiná omezení, jiná dynamika… Být kolem České republiky oceán místo EU a v tuzemských lesích medvídkové koala místo tetřeva hlušce, mohli jsme dnes třeba Pálavu exportovat do celého světa:)… Ale vraťme se zpátky na zem.
Benefitem odrůdy Pálava, který přispívá k její popularitě, je také široká škála stylů, ve které vinaři vína produkují. Od příjemně svěžích suchých vín až po sladké botrytické sběry či ledovky. Jednou více do tropického ovoce, podruhé hodně tramínově kořenité. Zapomínat nelze ani na proměnlivost ročníků, které se do výsledných vín také velmi znatelně otiskují.
Pálava v PET
V době, kdy pan Veverka Pálavu vyšlechtil a pojmenoval, možná ještě nedocenil, jaký poklad jí dává do vínku. Kam se hrabe Kofranka, Erilon nebo Vesna. To už chce u regálu s vínem trochu pokrokovějšího ducha, aby si jeden na večer vybral společníka tohoto jména. To Pálava to je jiné kafe… učiněná reminiscence letní cyklistické dovolené v okolí Mikulova, víno vonící prosluněnými pálavskými kopci, vyvolávající nutkání pustit si Bobule s Terezou Voříškovou.
Jméno Pálavy se v posledních letech začalo také velmi často skloňovat ve spojení s podvody v kategorii sudových vín. Pálava je dávána za exemplární případ toho, kam až drzost podvodníků zašla. Vždyť osázená plocha vinic s Pálavou dosahuje pouze 2 % celkové viniční plochy v tuzemsku, přitom ještě nedávno nebyl problém u každého pořádného trafikanta či vinného kšeftaře pořídit za 50-60 Kč litr tohoto tekutého moravského zlata. Ukázalo se, že to v řadě případů není Pálava z Moravy, ba ani Pálava ze Slovenska, kde jí mají ještě méně než my, ale úplně něco jiného úplně odjinud… Až intenzivní osvětová kampaň ohledně podvodů vytlačila Pálavy ze stánků s novinami, či podvodných vinoték. Není ale pro Pálavu pozdě? Nepokazila jí tato vlna podvodů dobré jméno? Zdá se, že ne: „Řadový konzument často vlastně ani neví jak má tato odrůda chutnat, zákazníci paradoxně mohou být překvapeni z toho, že se nejedná jen o sladkou vodu. Nicméně oblibě to nijak neublížilo, je paradoxem, že právě toto klamání zákazníků, je klíčové pro její rostoucí oblibu,“ myslí si Jiří Maděřič.
Logika je jasná. I když patří Pálava delší dobu mezi nejvíce zastoupenou odrůdu v nových výsadbách, tyto přírůstky stále nepokrývají poptávku po vínech. Ta neklesá, ba naopak bude s omezením podvodů více a více akcelerovat. „Pálava je tuzemská odrůda, která se mimo Českou republiku vysazuje poměrně málo. Pokud se tedy zabrání dovozům vína vydávaného za Pálavu, tak ji bude na trhu najednou velký nedostatek, a ta se proto v budoucnu bude v tuzemsku vysazovat poměrně hodně,“ říká Vilém Kraus z mělnického vinařství. Dá se tedy říci, že výsadba Pálavy je v tuto chvíli pro vinaře jakousi sázkou na jistotu.
Müllerce po krku
Nejvíce Pálavy je aktuálně vysazeno na Mikulovsku, s odstupem následuje Znojemská a Velkopavlovická podoblast. V Čechách naopak prakticky vůbec. O Pálavě jsme například letos hovořili ve vinařství Tanzberg, kde ji chtějí začít vyrábět z vyhlášené polohy Železná. Zájem vysadit Pálavu mi potvrdil Pavel Vajčner ze Znovínu Znojmo, ale třeba i malý rodinný vinař Petr Marada: „Nejsem sice úplným milovníkem této odrůdy, nicméně její vyšlechtění má obrovský význam pro tuzemské vinařství jako celek, jelikož učí spoustu nových konzumentů vůbec pít víno.“
Kam až to Pálava ve svém tažení moravskými vinicemi může dotáhnout? Trochu obrazně se dá říci, že Pálava je jakýsi „mnohem zajímavější“ Müller Thurgau a na jeho úkor se také ve vinohradech prosazuje. Výsadba Mülleru Thurgau dlouhodobě klesá, podobně jako některých jiných odrůd, Pálava jde s dalšími novošlechtěnci nahoru. S tím humbukem, který kolem sebe Pálava vyvolává, je až překvapující zjištění, že jí patří až 10. pozice mezi nejvysazenějšími bílými odrůdami Česka. Je před ní i pětice modrých odrůd Svatovavřinecké, Frankovka, Rulandské modré, Zweigeltrebe a Modrý Portugal. Aby se dostala Pálava do TOP 5 bílých odrůd v tuzemsku, potřebovala by se vyšplhat na nějakých 1000 hektarů vysázené plochy. Pokud se v nejbližších letech nezmění dramaticky preference konzumentů vín směrem k Ryzlinku rýnskému nebo třeba Veltlínu, tak to není pro Pálavu nepřekonatelná meta.
Ostatně zatím nejsou patrné žádné náznaky přesycení Pálavou, ať už vinařského či spotřebitelského. Tím spíš, pokud se Svazu vinařů ve spolupráci se státními kontrolními institucemi podaří definitivně omezit nelegální dovozy a podvody s vínem. Ostatně hlad po Pálavě nejlépe potvrzují i čísla ohledně nových výsadeb. Zatímco v letech 2007 – 2010 moravští vinaři vysadili 87 hektarů Pálavy, v letech 2011 až 2014 přibylo už zhruba 190 hektarů. Takže kolik to bude v letech 2015 – 2018?
