Kam se hrabe Rusalka, Prodaná nevěsta… Jednou budu vnoučatům vyprávět, jak jsem byl na opeře ve Veroně. Na velmi povznášející akci, kde místo jednoho sólisty jich vstoupila hned stovka. Galadegustace s názvem OperaWine totiž v jednom dějství nabídla absolutní špičku italské vinné produkce. Ruku na srdce, kde jinde můžete ochutnat Sassicaiu 2004, u stolečku vedle Biondi Santi Brunello di Montalcino Riservu 1997, kousek opodál Vino Nobile di Montepulciano 1997 od Avignonesi, za rohem Flaccianello od Fontodiho 2009, přes chodbu Barolo Monprivato 2011 od Mascarella nebo třeba Ribollu od Gravnera v ročníku 2003?
Tohle bylo prostě nebíčko, cukrářství, matějská… snad mi jako rozumíte, že jo. OperaWine je prostě velká slavnost italského vína, kterou od roku 2012 pořádá Vinitaly ve spolupráci s americkým časopisem Wine Spectator. Jejímu významu odpovídají i noblesní prostory paláce Palazzo della Gran Guardia, který stojí v úplném centru Verony naproti místnímu koloseu. Na OperaWine se těžko hledá vysloveně blbé víno. Vína, která jsou na akci prezentována, vzešla z výběru toho nejlepšího, co ve Wine Spectateru za uplynulý rok z Itálie ochutnali. Celkem se vybíralo z 2500 italských vín, v nichž se na akci objevuje stovka, s hodnocením v rozmezí 88 až 97 bodů ze 100 možných.
Každý výrobce stojí u svého stolečku pouze s jedním vínem. Žádné zahřívací vzorečky, entry level decky, tady se tasí rovnou to TOP TOP. Spousta vinařů je tu navíc osobně, takže pokud sbíráte podpisy do památníčku nebo na levé stehno, přijdete si tu na své. Pro mne byl asi největší zážitek vidět žijící legendu Piemontu, Maura Mascarella. Ten jako by vypadl z filmu pro pamětníky, v obnošených džínách na kšandách trochu nepřítomně sledoval davové šílenství kolem sebe, pak se v poklidu vydal do předsálí číst lehce zmuchlané noviny. Nebylo potřeba, aby nic moc říkal, jeho vína mluví za něj. Barolo Monprivato 2011 bylo nádherné, delikátní, dal bych mu vždycky přednost oproti Barbarescu Sorì Tildìn 2013, které bylo k dostání na sousedním stánku vinařství Gaja. Dva zcela odlišné vinařské světy metr a půl od sebe…
Přiznám se, že za ty tři hodinky jsem v totálně nařachaných degustačních prostorách stihl ochutnat asi jen polovinu prezentovaných vín. Bylo to náročné, milovníci davů si přišli na své, ostré lokty se občas hodily… Výkony zdejších sólistů byly ale ve většině případů fenomenální.
Do TOP10 bych za sebe zařadil následující vína:
Brunello di Montalcino Tenuta Greppo Riserva 1997, Biondi-Santi
Barolo Monprivato 2011, Giuseppe Mascarello e Figlio
Sassicaia 2004, Tenuta San Guido
Vino Nobile di Montepulciano – Grandi Annate Riserva 1997, Avignonesi
Guado al Tasso 2013, Marchesi Antinori
Maremma Toscana Tenuta Belguardo 2013, Mazzei
Barolo Romirasco 2009, Poderi Aldo Conterno
Bolgheri Superiore 2012, Ornellaia
Barolo Rocche dell’Annunziata Riserva 1999, Paolo Scavino
Etna Prephylloxera La Vigna di Don Peppino 2010, Tenuta delle Terre Nere
