Pro fanoušky Ryzlinku rýnského není na této planetě příliš zajímavějších destinací, než je německé Rheingau. Slavný vinařský region má speciální postavení ve vinařské historii Německa a i dnes si díky velkému počtu špičkových vinařství drží punc výjimečnosti. V Rheingau jsem nedávno během tří dní navštívil osm vinařství a ochutnal desítky zajímavých vín.
Na rozdíl od Jana Valy, který nedávno ve vinném seriálu do Rheingau připlul na luxusní jachtě, jsme s bandou suchozemců z Mutěnic zvolili jízdu pohodlným autobusem. Po vytrvalém degustování a dlouhé cestě pak pohled na první vinohrady nad Eltville vyvolaly příjemné mravenčení v žaludku. Jako správnému rieslingfreakovi se mi doslova začaly sbíhat sliny. Pokud byste jeli z Prahy do Rheingau autem, počítejte zhruba 560 kilometrů a šest hodin cesty. Většinou svižným tempem po dálnici.
Rheingau je nevelký vinařský region táhnoucí se podél řeky Rýn v délce necelých 40 kilometrů. Pokud odečteme jeho nejvýchodnější a nejzápadnější výspy, tedy Hochenheim am Rhein a Lorch, to nejpodstatnější se děje zhruba na 20 kilometrech. Od Rýna se vinice pak táhnou do šířky jen zhruba šesti kilometrů.
Vinic je v Rheingau 3200 hektarů. Z celkových více než 100 tisíc, které najdete v Německu, je to tedy jen kapka. Rheingau nabízí pestrou škálu půdních typů, vinic s nadmořskou výškou, tratí s různým sklonem a i přes převažující jižní směřování také různou orientací. Příkladem budiž vinařství Schloss Johannisberg, které sídlí na stejnojmenné vinici, která bývalý klášter obepíná prakticky kolem dokola ve 360 stupních.
Právě tady vznikl v roce 1106 benediktínský klášter, který spolu s nedalekým cisterciáckým klášterem Eberbach (1136) položily základy zdejšího vinohradnictví. Mniši se pustili do odlesňování zdejších kopců a réva a víno se brzy staly jejich hlavním zdrojem obživy. Historické sklepy obou vinařství rozhodně doporučuji navštívit, nedaleko klášteru Eberbach pak stojí úchvatné moderní vinařství zapuštěné prakticky celé pod zem.
Mniši mimochodem patřili k velkým průkopníkům, co se týká vinařských postupů, nejen ve vinicích, ale i ve sklepě. V dochovaných materiálech se zmiňuje například používání filtrace vín (1497), čiření vín (1517) nebo síření v roce 1603. Zajímavé z pohledu dnešních diskuzí, co jsou a co nejsou tradiční postupy při produkci vín. Z pohledu německé historie je pak přelomový rok 1716, kdy se uvádí existence prvních „kabinetních“ sklepů a kabinetních vín, která byla na trh uvedena s odstupem několika i více let.
Ve stejném roce získává zdevastovaný klášter Johannisberg nového majitele, který nechává zdejších 14 hektarů vinic vyklučit a smíšenou výsadbu nahrazuje 19 hektary Ryzlinku rýnského. Po několika krutých zimách v 20. letech 18. století se Ryzlink rýnský definitivně prosazuje jako nejvhodnější odrůda do zdejších podmínek. Dnes tvoří zhruba 80 % vinic v Rheingau a jedinou další významnější odrůdou je s 12% podílem Pinot noir.
Chčije a chčije
Největší starostí vinařů v Rheingau bylo při našem příjezdu počasí. Zatímco na Moravě utrpěli vinaři velké škody díky nečekaným mrazům, ty se až na malé výjimky Rheingau vyhly. Při pohledu na majestátný tok Rýna a jeho břehy naplněné až po okraj koryta je jasné, že tu pršelo. Vinaři mluvili o týdnech vytrvalých dešťů, které zajistily příval srážek jinak obvyklých v úhrnu za celý rok. Po suchých ročnících částečně pozitivní zpráva, tlak houbových chorob je ovšem v kombinaci s teplejší počasím obrovský. Mimochodem úplně stejně hovořili minulý týden vinaři v italském Piemontu, kam jsem na pár dní také zavítal. Tento způsob jara zdá se být v řadě vinařských regionů Evropy poněkud nešťastným.
Podobně jako třeba v případě rakouského Wachau, i Rheingau je synonymem nejvyšší kvality vín. Právě tady se začala sdružovat špičková vinařství nejprve do spolku Charta, aby později dali základ sdružení VDP (Verband Deutscher Prädikatsweingüter). Prestiži a vysoké kvalitě zdejších vín odpovídají také vyšší cenovky, které v případě ryzlinků GG (Grosse Gewächs) řádově činí desítky euro.
V rámci tří degustačních dnů jsme měli ve skleničce mnoho zajímavých vín. Pokud bych měl vypíchnout tři konkrétní zastavení, byla by to následující vinařství.
Weingut Peter Jakob Kuhn
Relativně nenápadná budova na okraji městečka Ostrich-Winkel ukrývá špičkové rodinné vinařství s dvacetiletou biodynamickou historií a certifikací Demeter od roku 2009. Krásná čistá vína, která se trochu vymykají klasickému stylu Rheingau. Spontánní fermentace, dlouhé ležení na kalech, většina suchých vín prochází vinifikací v sudech. Ve vinařství mají skvělý Blanc de blanc a širokou paletu Ryzlinků rýnských. Ochutnejte například vína z vinice Hallgartener Hendelberg nebo Grosse Lage Lenchen Spätlese.
Weingut Dr. Corvers-Kauter
Rodinné vinařství, které vedou Brigitte a Matthias Corvers, spolu se svým synem Philippem. Dlouho jsem nezažil takto otevřenou a informacemi nabitou prezentaci, sympatický Matthias byl doslova k nezastavení. Pokud by bylo ještě více dotazů, sedíme v degustační místnosti snad ještě teď. Krásná přehlídka ryzlinků, doplněná o příjemný Sylván nebo Sauvignon blanc. Právě tady jsme také ochutnali pro mne nejlepší Pinot noir z Rheingau, tedy Assmanshausen 2021 Pinot noir. Součástí vinařského dvora je i báječná restaurace, kterou má pod palcem Brigitte. Nakonec jsme se zdrželi večeři do pozdějších hodin.
Weingut Graf von Kanitz
V tomto případě se vyplatí zajet si trochu mimo hlavní vinařský ruch Rheingau. Vinařství Graf von Kanitz sídlí v obci Lorch, na nejzápadnějším okraji vinařského regionu. Tady již mají vinice mnohem více dramatický sklon, než je tomu v Rheingau obvyklé, prudké svahy tvoří břidlice a křemenec. Graf von Kanitz patří mezi nejstarší biovinařství regionu, jeho vinohrady jsou vedeny v organickém režimu od roku 1968. Ve vinařství se můžete zastavit bez objednání, v jejich malebném vinařském dvoře lze relaxovat na lehátkách, ochutnávat krásná suchá vína, případně vyzkoušet místní sýry a uzeniny. Zkuste vína Lorcher Schiefer nebo komplexnější Lorch Pfaffenwies Riesling GG trocken „Röder“.
