Mezi nejrozšířenější odrůdy českých a moravských vinohradů patří Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a rýnský. U modrých odrůd je to Svatovavřinecké a Frankovka. Všechny tyto odrůdy mají přitom jednu společnou charakteristiku. Ani jedna nepochází z České republiky. Jaké jsou tedy ty největší odrůdové poklady vyšlechtěné na území Moravy?
Zdroj: http://www.pixabay.com/Morava má slušnou šlechtitelskou tradici, takže nacionalisté z řad milovníků vína mají poměrně velký výběr domácích odrůd, jejichž vína mohou s chutí konzumovat. Oproti světovým odrůdám, mají velkou výhodu v tom, že jsou tzv. ušity na míru tuzemským podmínkám pro pěstování vinné révy. Na následujících řádcích si dovolím popsat dle mého názoru pět nejzajímavějších z nich.
Pálava
Jednoznačná královna v tuzemsku vyšlechtěných odrůd. Vínům z této odrůdy začínají ve velké míře přicházet na chuť nejenom porotci světových soutěží, kam je moravští vinaři stále častěji hlásí, ale hlavně domácí fanoušci kvalitního vína. Proto je také Pálava několik posledních let nejvysazovanější odrůdou v rámci tuzemských vinic. Pálava vznikla křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Její vznik se datuje do 50. let minulého století a „na svědomí“ ji má Ing. Josef Veverka (podobně jako odrůdu Aurelius). Vína z této odrůdy bývají hodně aromatická, ve vůni máte šanci potkat koření, muškát nebo vanilku. Pálava se hodí ke kořeněným jídlům, k paštikám nebo ovčím a kozím sýrům. Zatím tvoří Pálava asi jen 1 % osázených vinic v České republice. Největší výsadby této odrůdy jsou na jižní Moravě v obcích Perná, Lechovice, Hrušky a Čejkovice. Ojediněle se pěstuje také na Slovensku.
Muškát moravský
Taková nedoceněná popelka mezi moravskými odrůdami vín. Prokletím i největší devizou této odrůdy bývá výrazné aroma muškátového květu, které většinou vínům z této odrůdy dominuje. Ne každému muškát zavoní. Skalních fanoušků Muškátu proto není mnoho, ale o to větší „fanatici“ to jsou. Já rozhodně patřím do skupiny těchto muškátových extremistů, a vždy když chci poznat produkci některého vinaře, muškát v rámci nakoupených vín vynechávám jen zřídka. Muškát moravský je „mišung“ Muškátu Ottonel a odrůdy Prachtraube. V roce 1987 na svět toto dítko přivedl Ing. V. Křivánkem. Do Státní odrůdové knihy byl zapsán pod názvem MOPR v roce 1987 a v roce 1993 přejmenován na Muškát moravský. V prvních letech výsadby byla odrůda velmi populární a stala se nejrozšířenějším novošlechtěncem tuzemských vinohradů. Později však zájem o vína Muškátu moravského opadal a podíl ve výsadbě se zmenšil na aktuální necelá 2 %. Radost mi ale dělá fakt, že díky opětovnému příklonu moravských vinařů k tradičním tuzemským odrůdám v posledních letech, zase patří Muškát mezi nejvíce vysazované odrůdy bílých vín.
Aurelius
Když máte rodiče s kvalitními geny, tak z toho přece nemůže vniknout nic špatného, řekli si asi pánové Veverka a Zatloukal. Vzali si tedy na paškál odrůdy Neuburské a Ryzling rýnský (aktuálně bývá označován za jednu z nejlepších odrůd vůbec) a v roce 1983 jejich kombinací vyšlechtili odrůdu s ušlechtilým jménem – Aurelius.Podobně, jako v případě odrůdy Pálava se tak stalo ve Šlechtitelské stanici v Perné. Aurelius zatím čeká na svá léta slávy, aktuálně se pěstuje na asi jen 0,35 % plochy vinohradů České republiky, ale pomalu jeho význam roste. Její výhodou je poměrně dobrá odolnost vůči mrazu. Víno v sobě nezapře podobnost s Ryzlinkem rýnským, mívá ovocnou či lipovou vůni, v chuti lze nalézt jablko, citrusy či koření.
André
Mezi dvě nejlepší moravské modré odrůdy bych zařadil André. Ačkoliv její aktuální zastoupení v tuzemských vinohradech nedosahuje ani 1 %, podíl v mladých výsadbách modrých odrůd posledních let dosahuje slušných 8 %. André vyšlechtil Ing. J. Horák ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích, když spojil odrůdy Frankovka a Svatovavřinecké. Název odkazuje na Ch. K. Andrého (1763–1831), který byl zakladatelem spolku na podporu šlechtění ovoce a révy v Brně. Povedená vína odrůdy André se poznají podle tmavě granátové barvy, vůně borůvek a dalšího peckového ovoce. Na jazyku se objevují kromě borůvek také ostružiny či povidla. Vína odrůdy Alibernet často získávají na kvalitě, pokud se nechají několik let ležet v pohodě a klídku v lahvi ve sklepě.
Neronet
Mladá odrůdy, která byla do Státní odrůdové knihy zapsána teprve v roce 2001, vznikla složitým křížením našich odrůd Svatovavřinecké a Portugalské modré a francouzských odrůd Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon. Tu práci si dal v roce 1965 Prof. Vilém Kraus. Barva vína je velmi tmavě červená s modravými záblesky. Ve vůni a chuti ti bystřejší mohou ti trénovanější nalézt černý rybíz nebo višně. Vína této odrůdy se v nabídce tuzemských vinařství objevují zatím spíše sporadicky, ale kdo hledá, najde.Řada příležitostných pijáků vína většinou instinktivně sáhá po láhvi, na jejíž etiketě vidí nápis Chardonnay či Cabernet Sauvignon. Vinaři přitom z těchto odrůd v řadě případů v tuzemských podmínkách nedokáží dostat to nejlepší. Malinko kuráže a originality při výběru tak může přinést zajímavý a někdy i lepší zážitek z vína. Navíc pánové Veverka, Kraus nebo Zatloukal měli s křížením odrůd určitě dost práce, tak by to chtělo trošku úcty k jejich díluJ
Anonymous
27. May 2011 11:24
Hlásím se k velkým fanouškům muškátu a andré (a ještě i neronetu). Jejich ochutnávku u vinaře nevynechám, na různých akcích typu otevřené sklepy muškátem (je-li a je-li suchý) začínám. V muškátové vůni si rochním. Pálava mě moc nebaví, spíš je mi většinou protivná. Jen několik výjimek existuje (Abrle, Čačík), kde mi pálava fakt chutnala. Ani aurelius mě moc neoslovil.
Evas (www.ovine.cz)
Anonymous
27. May 2011 11:37
pekny clanek, tak se neudrzim s komentarem
Osobne preferuju odrudy, ktere k nam tradicne patri. Diky cemuz mam silne rezervovany postoj k novym odrudam, rezistentum i temto „vylepsenym“ klasikam.
Proc nemam rad rezistenty je na delsi povidani. Proc nemam rad „vylepsence“ je zrejme nejlepe z prvni a posledni jmenovane odrudy.
Ani jednou jsem nepil Palavu ci Neronet takove, abych si mohl rict „tak takto chutna skvele vino“. Je to chutove „upatlane“ a bez elegance, navic u palavy podporeno zbytkovym cukrem a vysokym alkoholem, u neronetu pak tezkym barikem.
Nema to jemnou eleganci, kterou umi dat v bilem sylvan, neuburk, veltlin, dobry rynak nebo v cervenem frankovka, modry burgund nebo vavrinec.
Z mopru se da udelat dobre vino jen se stestim a andre ma tu smulu, ze zweigltrebe je ve vsem lepsi
Ja bych byl tedy pro navrat spis ke stare Morave. Nahrazovat cabernet sauvignon aureliem je vytloukani klinu klinem
simon (dva-duby.cz)
Anonymous
27. May 2011 11:39
evas – muskat moravsky bud voni nebo chutna … oboji dohromady uz jsem dlouho nevidel
simon (dva-duby.cz)
Anonymous
27. May 2011 13:01
simon: Nic takového jsem taky nepsala
Evas
podkorkem.net
27. May 2011 13:30
to simon a evas: já pravidelně slintávám u Muškátů od Vajbara…voní i chutnají mi:). Když jsem onehdá náhodou ochutnal ročník 2008 ve Vinografu, změnil se můj muškátový svět
Sborez
27. May 2011 18:46
Ahoj, to já nedávno Pod Dubňansků Horů ochutnal Aurelius – výběr z hroznů a ten mi teda chutnal moc. Jinak Pálavu můžu, mám rád její nasládlou chuť, ale je pravda, že dobrá se vyskytuje u vinaře málokdy. Stejně jako ostatní kříženci. Kromě tedy MOPRu, který je všude, v různých kvalitách. Já osobně mám rád Muškát jako Svatomartinské, kdy je ještě živé. Osvěžující zážitek. Díky za popis.