Moravská šroubovací revoluce

Taháte zmoravských lahví rádi korkové uzávěry? Připravte se na to, že vbudoucnu budete svou vývrtku udržovat vpermanenci stále méně. Alespoň co se tuzemských vín týče. Dominanci korku budou u českých a moravských vín stále výrazněji nahlodávat šroubovací uzávěry. Podobným vývojem si před lety prošli vinaři jak vsousedním Rakousku tak Německu. A zájem o využívání šroubovacích uzávěrů potvrdili i vinaři vrámci ankety, se kterou jsem je oslovil. Zvíce než 50 zúčastněných vinařů hned dvě třetiny uvedly, že vnásledujících letech o zavedení šroubovacích uzávěrů uvažují.

Co se týká uzávěrů, můžete se u moravských vín setkat skorkem, silikonovými uzávěry, šroubovacími nebo skleněnými (Vino-Lok) uzávěry, jejichž průkopníkem je vtuzemsku Nové Vinařství. Ať už má každý znás preference nastaveny trochu jinak, asi se tu jednomyslně shodneme, že všechny výše uvedené varianty jsou lepší, než brutální plastové „krytky“ hojně používané pro vína vyráběná před rokem 1989. Dnes už snad tento typ uzávěrů vyhynul a pokud ne, je knalezení maximálně jen na některých lahvích znejspodnějších supermarketových regálů. Není divu, že jsme se po změně poměrů sradostí upnuli kpřírodnímu a voňavému korku, který je přesným opakem plastového rádoby uzávěru. Ale jak dlouho se ještě budeme skorky ve velkém muckat?Rostoucí popularita šroubovacích uzávěrů je celosvětovým trendem. Podíl korkových uzávěrů se tak za posledních 15 let celosvětově snížil znějakých 90 % zhruba o 20 procentních bodů. Nejpopulárnější jsou šroubovací uzávěry u Australských vinařů, kde je dnes asi 85 % vín uchováno v lahvích tímto způsobem. V případě vín z Nového Zélandu je to necelá polovina. Že jsou tyto vinařské státy stranou reality středoevropského trhu? Stačí se podívat okolo našich hranic a zjistíme, že šroubovací uzávěry nás svírají ze západu i zjihu. VNěmecku i Rakousku již proběhla „šroubovací revoluce“ před několika lety a dnes tu u lahvových vín tento typ uzávěrů dominuje. Zastavme se na chvíli u Německa.Požádal jsem místní organizaci zabývající se podporou vín o vyjádření ohledně uzávěrů vín. Vinaři v Německu začali masivněji používat screw-caps zhruba před deseti lety. Hlavním důvodem, který ostatně zmiňují i vinaři vtuzemsku je úspora nákladů, ale celkem překvapivě šlo i o image vín. Ačkoliv vzhled je jedna zvěcí, kterou konzumenti u nás zmiňují jako slabou stránku šroubovacích uzávěrů, vše je jen otázka zvyku. Já se musím přiznat, že mě screw caps kelegantním a štíhlým lahvímněmeckých ryzlinků či rakouských veltlínů dokonale sedí.Ačkoliv přesné statistiky ohledně zastoupení uzávěrů vNěmecku nejsou, podle Deutsches Weininstitut dominují šroubovací uzávěry s40% podílem, následované korkem (30 %) a zbytek tvoří syntetické uzávěry a Vino-Lok. A právě Vino-Lok, tedy skleněný uzávěr,podle Ernsta Bueschera zWeininstitutu výrazně přispěl kmasivnímu rozšíření alternativních uzávěrů. Skleněný uzávěr se objevil vNěmecku vroce 2005 a vyvolal poměrně vášnivou debatu nad výhodami jednotlivých variant uzavření vín. Zcelé diskuze nakonec vyšel jako vítěz právě šroubovací uzávěr. A budoucnost? Podle Deutsches Weininstitut lze čekat další posilování pozic screw-caps oproti korkovým špuntům.O tom, že i u nás se začínají dávat věci do pohybu, svědčí rostoucí počet vinařství, která šroubovací uzávěry nasazují. Příkladem budiž oceňované vinařství Volařík, které pod šroubovací uzávěry nalahvovalo hned 60 % produkce ročníku 2011. Miroslav Volařík ktomuto kroku již na jaře na tomto blogu uvedl:“ „Rozhodli jsme se pro ně zejména pro jejich nepopiratelné výhody – snižují možnost mikrooxidace vína na minimum a vína, která nejsou určena pro zrání na lahvi, uchovávají stálá, svěží,“ vysvětluje Miroslav Volařík a dodává: “Další výhodou je eliminování nepříjemností, které jsou spojeny s korkovým uzávěrem – pachuť vína po korku, drolivost korku nebo možnost TCA infekce. S ohledem na komfort zákazníka jde o výhodnější formu balení – víno je možné otevřít kdykoli a kdekoli bez potřeby vývrtky, je možné jej opětovně uzavřít a také bez problémů skladovat ve svislé poloze.“Zavedení šroubovacích uzávěrů navíc nevyžadovalo pro vinařství žádné velké dodatečné náklady – lahvovací linka byla využita stávající. Vinařství si pouze zapůjčilo od výrobce šroubovacích uzávěrů hlavu na uzavírání lahví. Přesto, že úspora dozajista není důvodem pro zavedení šroubových uzávěrů, jsou náklady zhruba poloviční ve srovnání s uzavřením korek + záklopka.Kromě Volaříka začal ve větší míře pro svá vína šroubovací uzávěry vletošním roce používat také třeba Mikrosvín Mikulov nebo Vinařství Zaječí. Pod tento typ uzávěrů lahvují zejména mladá vína kokamžité spotřebě, vína určená pro gastronomii nebo roséčka. Před dvěma lety nasadili screw caps i ve vinařství CHATEAU BZENEC. „Na celou základní řadu přírodních révových vín používáme již druhým rokem šroubovací uzávěry, právě pro jejich spolehlivost a vstřícnost k potřebám zákazníků. Řadu predikátních vín, která jsou převážně určena do restaurací a hotelů však uzavíráme kvalitní korkovou zátkou,“ říká Alexandr Flodr, jednatel a ředitel společnosti.Ale nejde jen o těchto pár firem. Vrámci ankety, do které se nakonec zapojilo 56 vinařů, jsem se mimo jiné ptal, zda vinaři očekávají vbudoucnu zvyšování používání šroubovacích uzávěrů na tuzemských vínech. Celkem jednohlasně toto vinaři potvrdili a nejčastěji uvedli následující argumenty. Pro většinu bílých moravských vín, která jsou jednoduchá a zráním nic nezískají, je to ideální typ uzávěru. Navíc praktický, zjednodušuje manipulaci svínem, umožňuje pohodlné opětovné zavření lahve, což ocení jak domácí pijáci, tak gastronomické provozy. Šroubovací uzávěry ocení jak ženy, tak rostoucí počet singles, kteří nevypijí celou lahev na jedno večerní posezení. V neprospěch korku hovoří i nižší spolehlivost a proměnlivá kvalita. „Vadí nám střídavá kvalita korků a neustálé výmluvy dodavatelů, proč sou takové či makové, když kvalita má být pořád stejná. Snažíme se přitom kupovat korky vceně od osmi korun a výš,“ vysvětluje Marek Štýbl z Vitis Moravia. Se šroubovacími uzávěry podobné starosti odpadávají. Ostatně když vinaři měli odpovědět na otázku, zda oni sami uvažují o používání šroubovacích uzávěrů vnásledujícíh letech, odpověděly hned dvě třetiny znich, že ano. Co tedy brání rychlejšímu nasazení těchto uzávěrů na moravské a české lahve? Vinaři ani tak nemluví o bariéře finanční, tedy nutných investicích, jako spíše o obavách ohledně reakcí zákazníků. Vtuzemsku prostě zatím neproběhla na toto téma širší diskuze, běžný konzument nemá ke korkovým alternativám dostatek informací. Možná jeden zmožných budoucích podnětů pro Vinařský fond. Otázka jestli je nutné dokola propagovat Svatomartinská vína nebo léto srůžovým. Časem by to možná chtělo zvážit zahájení debaty či edukace spotřebitelů ohledně sofistikovanějších témat.

Hlas lidu, hlas boží

Skrátkou anketou na téma uzávěry vín jsem oslovil i čtenáře blogu a další konzumenty vín prostřednictvím Facebooku. Posbíraných cca 100 odpovědí určitě nelze považovat za reprezentativní vzorek, ale podívejme se na výsledky jako orientační ukazatele nálad. Vprvní řadě znich vyčteme patrnou inklinaci ke klasickému korku. Na otázku: Jaký typ uzávěru preferujete? Respondenti nejčastěji odpovídali klasický korek (68 %) nebo je mi to jedno (21 %). Na první pohled to tedy nevypadá se šroubovacími uzávěry příliš optimisticky, ale vrámci další otázky, která se týkala přímo vztahu ktomuto typu uzávěrů už to není tak zlé. Vína pod šroubovacími uzávěry zásadně nekupují 4 % oslovených, spíše se jim snaží vyhýbat dalších 21 % konzumentů. Zhruba dvě třetiny pak vrámci otázky odpověděly, že záleží na typu vína, například u vín kokamžité spotřebě jim šroubovací uzávěry nevadí. Již zmíněných 9 % pijáků vín pak šroubky vysloveně upřednostňuje.Co se týká výhod screw caps oproti korkovým uzávěrům, jednoznačně to vanketě vyhrála jednoduchost manipulace (81 %), následovaná sodstupem spolehlivostí či chcete li nekazivostí (42 %). A kde šroubovací uzávěry zaostávají za klasikou? Nejčastěji lidem chybí „poetika otvírání lahve pod korkem“, kterou označilo více než osm z10 oslovených. Na závěr krátkého dotazníku jsem se zeptal napřímo, zda lidem vadí šroubovací uzávěry na moravských vínech? Stou konzervativností to nakonec nebude tak horké, hned dvě třetiny totiž odpověděly, že nikoliv.

Pomalu, ale jistě

Na poli vinných uzávěrů se vtuzemsku opravdu daly pomalu věci do pohybu, dochází kpozvolné změně. Ta však snejvyšší pravděpodobností nebude ani razantní, ani úplná. Osobně si dokážu představit, že šroubovací uzávěry budou převládat, jako vjiž zmíněném Německu. Korkové uzávěry zůstanou ovšem na lahvích přítomny, i když vmenší míře. Ostatně jde o přírodní surovinu, která se ke geniálnímu produktu přírody, jakým víno je, ideálně hodí. A i mezi některými vinaři má samozřejmě korek zaryté sympatizanty. „Neuvažuji o použití šroubovacího uzávěru. Respektuji všechny výhody, ať už to náklady, manipulační výhody zákazníka, ale i tak jsem zastáncem přírody, korek k vínu patří jednak z důvodu mikrooxidace u červených vín, ale také z důvodu vinařské kultury, kterou zajisté korek tvoří,“ říká například František Bílek z Vinařství Bílkovi Velké Bílovice a podobného názoru je i Vladimír Tetur: „Šroubový uzávěr nepoužívám. Zastávám tradici korku. Nemyslím si, že vinařství musí neustále podléhat nějakému trendu, marketingu, inovaci technologii, uzávěrů či obalů.“A jak jste na tom vy? Šroubujete nejraději lahev od whiskey? Nebo vám připadají šroubovací uzávěry moderní a sexy? PS: Děkuji všem zúčastněných vinařům i vínomilům za čas, který dotazníkům a vyjádřením věnovali.