Jak uvádí ve své knize o německých vínech Anne Krebiehl MW, ještě na přelomu 19 a 20. století patřily Rieslingy z Mosely mezi nejvyhledávanější a nejluxusnější vína světa. Pak přišly války, krize, pokles zájmu a zdejším vinařům trvalo bezmála sto let, než vrátili alespoň částečně tento region na výsluní. Z práce průkopnických vinařů jako Markus Molitor nebo Ernie Loosen aktuálně těží nová generace vinařů a zdejší typická kombinace vysoké kyseliny, zbytkového cukru a minerality je opět sexy. Mezi zajímavá vinařství regionu určitě patří biodynamický Melsheimer, mladý vinař Stefan Müller nebo Weingut Heinrichshof.
První zmínky o moselských vínech pochází už ze čtvrtého století, ale Ryzlink rýnský se v regionu dominantně prosadil až mnohem později. Zatímco v roce 1879 byl jeho podíl na zdejších 6 144 hektarech vinic „jen“ 42 %, tak v roce 1906 již tvořil 88 % ze 7 500 hektarů vinic. Dnes je odrůdové složení moselských vinohradů zase o trochu pestřejší, 5 400 hektarů Rieslingu doplňuje necelých 1 000 hektarů odrůdy Müller-Thurgau, 500 hektarů odrůdy Elbling a 400 hektarů Spätburgunderu. Jeho výsadby v poslední dekádě díky globálnímu oteplování rostou. Pokud přidáme menší zastoupení dalších odrůd, dostaneme se až na 8 770 hektarů vinic v údolích řek Saar, Mosel a Ruwer. Do roku 2007 nesl region v názvu jména všech tří řek, ale nyní na lahvích najdete už jen jednotící Mosel.
Příliš se neví, že podobně jako Rakousko, i region Mosel si prošel v 80. letech minulého století významnými skandály, které zničily jeho pověst na mezinárodních trzích. Jak známo poznávacím znakem zdejších ryzlinků je vyšší úroveň zbytkového cukru a již počátkem 80. let byly odhaleny první podvody s doslazováním levných stolních vín a jejich následnou prezentací jako přívlastkových. V roce 1985 pak někteří vinaři začali používat diethylenglykol a reputace celého regionu byla v háji.
Naštěstí podobně jako rakouská vinařská scéna i tady se od té doby hodně změnilo. Kvalita od té doby povyskočila jak Sergej Bubka na Olympijských hrách v Soulu a špičkové moselské Rieslingy dnes mají stejně unikátní a nezaměnitelný charakter jako Sauvignony z Nového Zélandu. Novou svěží krev na Mosele reprezentují i následující tři vinařství.
Vinařství Weingut Heinrichshof stojí ve střední části údolí Mosely v městečku Zeltingen. Bratři Peter a Ulrich Griebeler se v roce 2014 rozhodli opustit své korporátní kariéry a místo toho se věnovat rodinnému vinařství. Postupně rozšířili plochu vinic ze tří na sedm a půl hektarů, jejich nejprestižnější polohou je vinice Sonnenuhr. Výsadbám s 85 % dominuje Riesling, menší část pak tvoří odrůdy Pinot blanc, Sauvignon blanc a Spätburgunder.
Sonnenuhr Rotlay Riesling Trocken 2019, Heinrichshof, 12 % Hodnocení: 87/100
Ze tří vín je toto stylem asi nejméně typický Riesling z Mosely, víno má univerzální a hodně suchý projev. Ve vůni středně intenzivní, s tóny svěžích citrusů, heřmánku, nechybí ani tóny připomínající jablka a meruňky. V chuti spíše štíhlejší pití, ale pevně stavěné, kompaktní. Svěží na patře, středně dlouhé, příjemná kombinace minerality a kyselosti v závěru. Lehčí, delikátně ovocné víno, přímočaré, s vyšší kyselinou. Vinařem prezentované v těžké láhvi.
Stefan Müller je mladý a talentovaný vinař z údolí řeky Saar. Zdejší vína jsou oproti klasické Mosele ještě více postavená na kyselině a to je i případ vín Weingut Stefan Müller. Ochutnal jsem několik různých lahví a nabroušená řízná kyselost nechyběla ani v jedné z nich. Vinařství má celkem 10 hektarů organicky obhospodařovaných vinic, zejména v katastru obce Krettnach. Opět dominance Rieslingu (85 %), ale vysazen je tu také třeba Pinot noir.
Niedermenniger Sonnenberg Riesling Feinherb 2019, Weingut Stefan Müller, 10,5 % Hodnocení: 89/100
Víno světlejší barvy, se zlatavými odlesky. Ve vůni primárně ovocné, s tóny hroznů, citrusů a jemným bylinkovým nádechem. V chuti vyvážená kombinace sladce ovocného projevu a vysoké kyseliny. Víno působí opravdu hodně svěžím dojmem. Objevují se tóny meruňky, grepu, citronového sorbetu. Dochuť je delší, s vystupující kyselostí a jemnou minerální slaností. Chlapácké, ostřejší pití, se skvělou pitelností a potenciálem zrát delší dobu v láhvi.
A do třetice biodynamické vinařství Melsheimer, certifikované Demeterem. Thorsten Melsheimer se vinařství ujal v roce 1995 a okamžitě začal s konverzí na organické zemědělství, v roce 2013 pak následovala biodynamická certifikace. Celkem se stará o 12 hektarů vinic, roční produkce činí kolem 55 000 lahví. Devadesátdevět procent výsadeb je Ryzlink rýnský, pouze jedno procento tvoří Spätburgunder, který končí v šumivých vínech vinařství. Ostatně každá pátá láhev vinařství Melsheimer jsou bubliny, a další pětina vína bez přidané síry.
Reiler Mullay-Hofberg Riesling Spätlese Schäf, Melsheimer, 8 % Hodnocení: 91/100
Nejsladší z trojice vín, kyselina na úrovni 7 g/l a zbytkový cukr 90 g/l. Víno má krásně koncentrovanou a svůdnou ryzlinkovou vůni, ve které objevíte tóny sladkých hroznů, broskve, bílých květů nebo jemného medu. Doslova tekutý parfém. V chuti sladce ovocné, delikátní a elegantní víno. Ovocné tóny doplňují luční byliny, dlouhý minerální závěr. Pohlazení po jazyku, víno s velkým potenciálem zrát. Sladkost v závěru přebíjí fajn kyselina a rozhodně tak neskončíte u jedné skleničky.
