Výrazem BIO v titulku myslím biodynamická a organická vína. To, že je máme rádi, potvrdily výsledky ankety, kterou jsem minulý týden na Pod korkem uspořádal prostřednictvím profilů na Facebooku a Twiteru (@mikulasduda). Z odpovědí mimo jiné vyplývá, že 100 % respondentů si myslí, že by vinaři měli usilovat o maximálně udržitelný postup při výrobě svých vín, a co nejméně zatěžovat životní prostředí. Za organické víno je většina z Vás také ochotna připlatit si, v některých případech nemalé peníze.
Anketu jsem uspořádal v souvislosti s přípravou na další zkoušku na WSET Diploma, jejíž tématem byla právě organická a biodynamická vína. Jestli jste zvědaví, jak zkouška ve středu dopadla, tak si stejně jako já budete muset minimálně dva měsíce počkat. Tak dlouho totiž trvá, než v Londýně výsledky vyhodnotí a rozešlou své resumé. Jinak ačkoliv mi téma zkoušky bylo celkem blízké a něco jsem si i dostudoval, o úspěchu si zdaleka nejsem jist. Formát této zkoušky je totiž esej, konkrétně se od Vás očekává, že během 75 minut napíšete minimálně pět až šest stránek A4 a hlavně poskytnete uspokojivé odpovědi na položené otázky. Já měl pocit, že bych mohl klidně psát třeba dvě hodiny, ale jestli jsem v časovém presu a hektickém psaní uvedl to, co se čeká, tak nevím. Spoustu věcí jsem samozřejmě zapomněl uvést nebo nestihl do eseje vměstnat… Prostě dojmy ze zkoušky všelijaké…
Každopádně rozšiřování organických a biodynamických přístupů je v posledních desetiletích zcela zásadním trendem ve světě vína. Stejně tak diskuze kolem nich je stále více žhavá. Co se týká oganických vinic, tak leadery v této oblasti jsou země jako Španělsko, Francie, Itálie, Německo nebo Rakousko, kde podíl takto obhospodařovaných vinic tvoří 7-10 % celkové plochy vinohradů. Do kategorie těchto „zelených“ vinařských států se hrdě může řadit i Česká republika s 1000 hektary organických vinic, psal jsem tu o tom nedávno. Docela mne tedy zajímalo, jak se na organická potažmo biodynamická vína dívají konzumenti a pijáci vín.
Výsledky ankety mne překvapily. V první řadě mne potěšila účast, doufal jsem v 100 respondentů, nakonec si Vás dotazník prošlo 126. V první řadě je potřeba říci, že čtenáři tohoto blogu jsou specifičtí a výsledky nelze zobecňovat na celonárodní úroveň. Vím, že blog sledují lidé, kteří se o vína a vše kolem nich aktivně zajímají, „poučení konzumeti vín“, milovníci vína, lidé z branže, tedy z vinných barů, vinoték, dovozců, ale i vinaři. Jsou to ale i lidé, kteří si vína pravidelně vychutnávají, jak se říká mají už něco odpito, nebojí se do vína investovat a to dost velmi často v pravidelných intervalech. Ačkoliv jsem v této skupině čekal pozitivní vztah k organicky či biodynamicky produkovaným vínům, nečekal jsem, že bude tak razantní.
Biodynamika ničím neznámým
V úvodu dotazníku jsem zjišťoval, do jaké míry je rozšířeno povědomí o tzv. biodynamických vínech, tedy vínech vyráběných dle filozofie Rudolfa Steinera. Hned 87 % z Vás v tomto případě odpovědělo, že o biodynamických vínech slyšelo a 83 % dokonce potvrdilo, že by bylo schopno popsat základní filozofii/specifika biodynamicky vyráběných vín. Je tedy jednoznačně vidět, že diskuze a materiály k biodynamickým vínům zasáhly i velkou skupinu vínomilců v tuzemsku, a to i přes skutečnost, že Česká republika má jediného Demeterem certifikovaného biodynamického vinaře. Další k tomuto cíli směřují a určitě se nemusí bát neznalosti zákazníků.
Zájem o budoucnost
Velmi jednoznačně jste se v dotazníku vyjádřili ohledně názorů na ekologicky šetrné přístupy používané ve vinicích. 100 % z Vás si myslí, že by vinaři měli usilovat o maximálně udržitelný postup při výrobě svých vín, co nejméně zatěžovat životní prostředí! To je myslím jasné poselství pro vinaře. V rámci jiné otázky pak 82 % respondentů uvedlo, že je pro ně důležité vědět, za jakých podmínek vína vznikají, zejména co se týká vlivu na životní prostředí a že tyto informace mohou mít vliv na nákupní chování. Intenzivní chemici tak u části zákazníků prostě narazí a troufám si říci, že jejich počet bude do budoucna růst. Ohleduplný přístup vůči životnímu prostředí během produkce je také považován za hlavní benefit organických vín pro 85 % z Vás.
Organická a biodynamická vína pravidelně konzumuje necelá polovina respondentů a zhruba stejný podíl oslovených si myslí, že organické víno vyrobené bez chemických postřiků a chemikálií (pesticidy, herbicidy nebo umělá hnojiva) je obecně kvalitnější než víno vyrobené konvenční metodou.
Ochota si připlatit
Poslední oblastí, kterou jsem se v dotazníku věnoval je cena vín. Přechod na organický potažmo biodynamický režim je ve vinohradech velmi často spojen s nižšími výnosy oproti konvenčnímu vinařství a vyššími náklady, zejména na lidskou práci. Vinaři, aby udrželi rentabilitu tak musí kalkulovat cenu vín o něco výše. To může být také jednou z bariér, proč se některá vinařství bojí na ekologický režim ve vinici přejít. Jsou konzumenti ochotni na vyšší cenu přistoupit a zaplatit za víno z organických hroznů připlatit? Někteří určitě ano, jak ukazuje tato anketa.
Představte si dvě kvalitativně podobná vína, jedno z nich je vyrobené z organických hroznů. Konvenčně vyrobené víno stojí 250 Kč. Byli byste ochotni za organické víno zaplatit vyšší cenu? Na tuto otázku v anketě odpovědělo 86 % z Vás ANO! Hned 30 % je ochotno si připlatit až 50 Kč (+20 % z ceny), dalších 25 % respondentů pak deklarovalo ochotu připlatit i více než 100 Kč (+40 % z původní ceny!). Je vidět, že to s BIO víny myslíme vážně!
Díky za Vaše odpovědi, ačkoliv jsem je nakonec při psaní eseje nevyužil, poskytlo mi to zajímavý pohled na otázku popularity organických a biodynamických vín. Pokud Vás toto téma zajímá, tak sledujte Podkorkem.cz i nadále. V uplynulých dnech jsem se potkal se dvěma zajímavými vinaři, kteří se biodynamickému přístupu věnují a plánuji z těchto rozhovorů sepsat příspěvky. Budete si moci porovnat pohled jediného tuzemského certifikovaného biodynamického vinaře Lukáše Rudolfského z Vinných sklepů Kutná hora a také Nikiho Mosera z vyhlášeného vinařství Sepp Moser z rakouského Rohrendorfu.
