Už léta se v tuzemsku mluví o výraznějším rozšíření apelačního značení vín. Románský systém podle konkrétních apelací totiž používají tradiční vinařské země v čele s Francií, Itálií a Španělském. Další státy jako třeba sousední Rakousko se na tento způsob značení vín stále více orientují. Češi si už 11 let zvykají na Vína originální certifikace (VOC) a pravděpodobně už příští rok se začnou učit některé další pojmy. Vznik „plnohodnotné“ vícestupňové apelace oznámili nedávno vinaři z Mikulovska.
Jejich inzerát v nejčtenějším tuzemském časopise o víně nešlo přehlédnout. Sdružení VOC Mikulov vzniklo v roce 2011 a dnes pod názvem VOC Mikulovsko sdružuje 12 producentů. Na rozdíl od některých jiných VOC bývá kritizováno i ze strany některých vinařů jako příklad nedostatečně úzce vyprofilované apelace. Za „své“ si totiž členové vybrali hned šestici odrůd – Pálava, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré. To „konkurenční“ VOC Pálava si z pálavských vinic vybralo jen Ryzlink vlašský a i v dalších požadavcích na finální produkt jde trochu dál. Například cukernatost hroznů musí být 21-27°NM, víno může být lahvováno s maximálně 50 mg/l přidané síry nebo bez exogenních enzymů. Celkem počet tuzemských VOC dosáhl počtu 11 sdružení.
VOCoGo?
V dohledné době se dle všeho bude tuzemský apelační systém rozšiřovat o další „prestižnější“ kategorie vín, která budou stát nad víny VOC. Ta budou tvořit jakýsi základ kvalitativní pyramidy, o patro výše vystoupají vína „VOCG (Vína Originální Certifikace Garantovaná), tedy jakási obdoba italských vín DOCG a na špičce pak ještě vína VOCGV, tedy vína z prestižních tratí, jakýchsi Grand Cru.
Na konkrétní detaily si budeme muset ještě chvilku počkat, získat komentář ze strany zástupců Svazu vinařů se mi nepodařilo, respektive zůstal bez odezvy. Konkrétní pak nechtěl být ani Petr Marcinčák z VOC Mikulovsko: „Moc děkuji za váš zájem o informace o naší apelaci. V současné době připravujeme ve spolupráci s WINE & Degustation ucelenou informaci. Připravujeme také propagaci VOC apelací ve spolupráci s Vinařským fondem ČR.“ Jakoukoliv konkrétní informaci nenajdete ani na stránkách sdružení.
Masivnější a hlavně centrálně řízená kampaň ve prospěch tuzemských apelačních vín bude bezesporu třeba. Přijde mi, že zatím to bylo spíše v režii jednotlivých spolků a větší osvěta na toto téma chyběla. Aniž bych chtěl někoho podceňovat, tak už třeba takový rozdíl mezi zmíněnými VOC Pálava a VOC Mikulovsko je asi schopen popsat jen málokterý konzument vína v Česku. Kampaně typu moravské bílé se hodí k rybě a Svatomartinské k huse by stálo za to nahradit něčím sofistikovanějším. Třeba v sousedním Rakousku je geografický původ vína považován za zcela zásadní prvek identity vína a jako takový se prolíná celým marketingem rakouských vín. Spolu s hodnotami, jako je udržitelnost a kvalita, ale to je zase jiné téma.
Rakousko má dnes 14 svých DAC apelací, z nichž poslední vznikla letos a je jí DAC Carnuntum. Nad nimi stojí tzv. Ortswein, tedy víno, které reprezentuje konkrétní obec či vesnici. Na vrcholu rakouské pyramidy pak stojí Riedenwein, víno z registrované vinice mimořádných kvalit. Víno symbolizující to nejlepší z produkce toho či onoho vinařství. Jednoduché, srozumitelné, tedy alespoň z mého pohledu. Kéž bychom se občas na Rakousko nedívali jen jako na konkurenci, ale také jako na zdroj inspirace.
Na konečnou podobu tuzemského apelačního systému jsem zvědav, snad se jeho tvůrcům Ing. Janu Stávkovi a PhD. Mgr. Františku Koudelovi podařilo najít řešení srozumitelné a zapamatovatelné pro běžného zákazníka a v neposlední řadě také přijatelné pro většinu tuzemských vinařů. Dnešní příspěvek berte jako úvodní vykopnutí do tohoto zajímavého tématu. Rád se mu budu v budoucnu věnovat třeba formou rozhovoru s některým z jeho tvůrců nebo komentáři některých vinařů.
