V rámci vinařského putování po Francii se v prosinci dostáváme na východ od slavného Burgundska, kde leží rozlohou skromné a málo známe regiony Jura a Savojsko. Oběoblasti si jsou podobné svým zaměřením na bílá vína, blízkou polohou poblíž švýcarských hranic a vyšší průměrnou nadmořskou výškou zde vysázených vinic,zato místní vína jsou si podobná jen málo.
Jura patří se svými zhruba 1600 hektary vinic a 300 vinaři mezi vůbec nejmenší vinařské oblastí Francie. Historie pěstování révy je v tomto regionu zdokumentována zhruba do 10. století. Vinic zde bývalo více než v současnosti, ale po zásahu smrtící mšičky révokazu v 19. století, již byla obnovena jen část z nich. Ač malá rozlohou, je Jura vepsána významně do historie vinařství ve Francii. Místní vinohradníci a vinaři dokázali velmi dobře spolupracovat a nečinilo jim tak problém založit v roce 1906 oborové sdružení Coopérative Fruitière Vinicole d’Arbois, vůbec první sdružení svého druhu v zemi galského kohouta. Jura byla také domovem otce moderní enologie Louise Pasteura. V roce 1936 se místní víno z Arbois stalo prvním francouzským vínem nesoucím ověřené označení původu AOC. 
Pestrá paleta vín
V rámci vinařské oblasti Jura najdete čtyři různé apelace v kategorii AOC: Arbois, Côtes du Jura a menší Etoile a Château-Chalon. V oblasti panuje chladnější kontinentální klima, vhodnější pro výrobu bílých vín. Půdy jsou zde vápencové s množstvím zkamenělin. Vína pocházející z tak malého regionu, jakým Jura je, jsou až nečekaně rozmanitá. Vinaři ve svých vinicích pracují s pěti odrůdami hroznů. Na jedné straně to jsou dobře známé burgundské odrůdy Chardonnay a Pinot Noir, místní specialitou jsou pak odrůdy Savagnin, Poulsard a Trousseau. Poslední dvě jmenované přitom slouží pro výrobu červených vín. Jedničkou je s 45 % plochy vinic Chardnonnay. Bílá odrůda Savagnin je podobná a zřejmě i příbuzná Tramínu.
Francouzské sherry
Kromě tradičních vín má Jura dvě speciality, a sice vin jaune, o kterém se říká, že je francouzskou odpovědí na slavné sherry. Víno před uvedením do prodeje šest let zraje v sudech pod tenkým povlakem kvasinek, díky čemuž postupně získává svou intenzivní žlutou barvu. Koupit toto víno následně můžete v tradičních lahvích o netradičním objemu 0,62 litrů (clavelin). Potenciál pro archivaci je prý několik desítek let. Známá jsou také místní šumivá vína (tzv. Crémant de Jura) vyráběná téměř výhradně z odrůdy Chardonnay. Hrozny pro výrobu těchto vín se sklízí velmi brzy a následně se nechají krápánek usušit. Obsah alkoholu se u těchto vín pohybuje kolem 15 % a lze je bez obav uložit na pár let do sklepa. O něco níže a ještě blíže Švýcarsku leží druhý avizovaný region Savojsko. Do Ženevy odsudco by kamenem dohodil. Rozlohou skoro stejně velký region jako slavné Bordeaux, ovšem s několikanásobně nižší produkcí vín. Pro Savojsko jsou totiž typické malé vinice roztroušené mezi alspkými svahy, které v zimě lákají zástupy po sportování nadržených lyžařů. S révou zde prý jako první začali Řekové v prvním století před Kristem. Dnes se tu už ale řecky nedomluvíte a s 2200 hektary vinic je tato oblast o něco vinařsky rozlehlejší než sousední Jura. O tom, jak jsou vinice rozdrobeny svědčí fakt, že zde najdete zhruba 600 pěstitelů. Ti prodávají většinu svých hroznů 10 velkým négociantům. Vína vyrobená v Savojsku se dokáží schovat pod tři apelace s názvy Vin de Savoie, Roussette de Savoie a AOC Seyssel. Poměr mezi bílými a červenými víny je v Savojsku zhruba 2:1. Celkem je povoleno v egionu pěstovat 23 různých odrůd vinné révy. Bílá vína pochází nejčastěji z odrůd Jacquère, Altesse, Roussane, Chasselas, Gringet nebo Chardonnay. Základem místních červených pak jsou Mondeuse, Gamay, Persan nebo Pinot noir. Zhruba polovina místních vinicje osázena bílou odrůdou Jacquère, která produkuje světle zbarvená vína, s květinovými či jemně minerálními tóny v chuti. Nejvysazovanější červenou odrůdou je Gamay.Na rozdíl od jurských držáku „vin jaune“ se doporučují místní suchá a svěží vína vypít do několika let od nalahvování. Místní červená svou lehkostí a ovocným charakterem připomínají populární beaujolais.
Vzorek z Jury
Většina vín z Jury a Savojska nikdy neopustí francouzské území a vypijí se tam, kde se narodila. Díky některým dovozcům se ovšem dají vzorky místní produkce zakoupit i u nás, v české kotlině. Já jsem konkrétně zakoupil na www.matey.cz jednu lahvinku bílého Chardonnay z malého jurského rodinného vinařství Domaine Pignier. Konkrétně víno s označením Cellier Des Chartreux 2007. 
Víno vyrobené pomocí biodynamických metod má intenzivní zlatou barvu a výrazné aroma. Přiznám se, že příliš nezavonělo, přišlo mi, že jeřádně zoxidované a má to nejlepší již za sebou. Že bych měl smůlu na láhev, vždyť výrobce uvádí potenciál zrání až 30 let? Zasondoval jsem ještě na stránkách dovozce a objevil, co jsem hledal. Nikoliv vadná lahev, ale specifický proces výroby, to je oč tu běží: Víno Cellier Des Chartreux leží v sudech tři roky bez toho, že by se odpařená část doplňovala. Působením vzduchu na povrch se vytvoří povlak z místních přírodních kvasinek, které dodávají vínu ojedinělý charakter. Jde tedy o typicky jurskou ušlechtile oxidativní záležitost, se všemi originálními vlastnostmi, pro které by jej někdo možná bez dalšího zkoumání zhodnotil jako víno s vadou. Přiznám se, že tímto stylem se Domaine Pignier úplně netrefil do mých chuťových pohárků. Víno je v chuti těžší, skoro dezertní, ale na druhou stranu vyvážené příjemnou kyselinkou. Na jazyku zůstává poměrně dlouho. Během večera jsem si na charakter vína docelazvyknul a láhev vypil celkem bez problémů, ale znovu bych si tohle víno asi nekoupil. Po láhvi tohoto moku jednoznačně dostanete chuť na nějakej ten suchej veltlínek z Moravy:)
Ondra
12. December 2011 10:12
Pozor, Savagnin není příbuzný tramínu, je to tramín. Česky Tramín bílý, Brynšt, Prinč. Dříve hodně rozšířený i u nás, hodně v Čechách. Prinč od slova princeps – první, přední, nejlepší víno ze všech odrůd, které se u nás pěstovaly.