Jaroslav Osička: Vína brojlerového typu vám z archivu udělají hřbitov

Po Richardu Stávkovi a Bogdanu Trojakovi dnes vrámci seriálu Rozhovor s přívlastkem následuje povídání střetím zástupcem sdružení Autentistů, Jaroslavem Osičkou. Vinařem, který hospodaří na třech hektarech vinic ve Velkých Bílovicích. Jak sám říká, jako vinař či vinohradník rád chodí po nevyšlapaných cestách, aby si našel tu svou vlastní. Jeho vína se tak liší od produkce velkých vinařských továren. Pro lahvinku nejlépe vyrazte přímo do vinařství ve Velkých Bílovicích, pokud máte rádi vína odrůdy Chardonnay, určitě si budete mít s Jaroslavem Osičkou dlouho o čem povídat.

Příjemné počtení přeje Mikuláš

PS: Chcete vtéto rubrice vidět svého oblíbeného nebo neoblíbeného vinaře? Umístěte své tipy do komentářů pod článek. Díky.

…………………………………………………………………………………………………..

Profil vinařství:

Vinařství Jaroslav Osička je malé rodinné vinařství se sídlem ve Velkých Bílovicích, které se snaží o pěstování révy a tvorbou vína vsouladu spřírodou. Vinařství se specializuje na tvorbu vysoce jakostních a osobitých vín, ve kterých je zřetelně poznat ročník a místo původu. Hospodaří na asi 3 ha vinohradů, ve kterých se aplikují již po 5 let pouze postřiky schválené pro bioprodukci, dříve přes 10 let vrežimu intergované produkce. Hlavní bílé odrůdy jsou Chardonnay, Burgundské šedé, Tramín červený, Müller Thurgau a nově se letos vysadí Ryzlink. Zmodrých odrůd to jsou Modrý portugal a Zweigeltrebe. Vpříštím roce se vysadí André a Burgundské modré. Chceme dělat více směsných vín, jako tomu bylo vminulosti. Celá produkce je zpracována ve sklepě a bez použití nějakých nesmyslných aditiv sminimem oxidu siřičitého (hlavně ne před kvašením a vjeho průběhu).Mošty se odkalují pouze fyzikálně (bez bentonitu) a fermentace probíhá spontánně bez použití selektovaných kvasinek. Bílá vína jsou macerována 2 – 3 dny na rmutu spevnými částmi hroznu, některá i několik měsíců. Červená vína jsou macerována také i několik měsíců sbobulemi. Vývoj vína se nezkracuje a neznásilňuje dle určitých moderních trendů a vína leží i několik let (nejčastěji rok až dva) v dubových sudech bez síření na vlastních autochtonních kvasinkách zvinice, poté i rok na lahvi. Síra se používá vmalých dávkách až před lahvováním. Vína se nefiltrují a nebo filtrují pouze hrubým filtrem na zachycení mechanických nečistot. Vinařství je součástí sdružení Autentistů, drobných vinařů, kteří vyznávají filozofii přirozeného vývoje vína. Tito vinaři upřednostňují tradiční polohy a středoevropské odrůdy, ve vinohradech hospodaří ekologicky, nezavrhují dřevěné sudy a jsou si vědomi důležitosti autochtonních mikroorganismů v procesu přípravy vína. Hlavním cílem Autentistů je víno, v němž se co nejjímavěji obráží duch místa zachycený osobitou rukou vnímavého vinaře.

…………………………………………………………………………………………………..

Profil vinaře:

Narozen 1953. Od mládí pracuje ve vinici a svínem. Je absolventem Střední vinařské školy Valtice a VŠZ Brno. Jako vinař či vinohradník rád chodí po nevyšlapaných cestách, aby si našel tu svou vlastní. Vosmdesátých létech spartou mladých vinařů organizoval výstavy vín neslazených řepným cukrem, což bylo vté době něco nevídaného.Po roce 1990 byly rodině vráceny pozemky, které se dosázely vinicemi. Vinice byly od začátku obhospodařovány šetrným způsobem tehdy vrámci Integrované produkce hroznů, od roku 2007 vrežimu organického pěstování, ale neusiluje o certifikaci.Vyhýbá se tzv. moderním postupům a upřednostňuje spíše techniky spůvodními postupy. Od roku 2010 je členem sdružení Autentisté. Jeho vína jsou určena spíše vyspělým a vzdělaným konzumentům vína. Více informací získáte na www.jardovovino.cz/ nebo www.veltlin.cz/.

…………………………………………………………………………………………………..

Jaká byla Vaše cesta kvínu a kprovozování vinařství?

Ve Velkých Bílovicích odkud pocházím a kde žiji, není složité se dostat kvínu. Tam má sklep a vinici snad každý. Takže rozhodnout se studovat Střední vinařskou školu ve Valticích bylo logické vyústění.

Vzpomenete si ještě, jaké bylo první Vámi vyrobené víno?

Výroba mého prvního vína byla tvrdě podřízena ekonomice. Byl jsem student, potřeboval jsem peníze a Moravské vinařské závody vykupovali od drobných vinařů vína většinou nevalné kvality vceně 7 – 10 Kč. Dnes bych takové víno nedělal ani nepil.

Jak byste popsal terroir Vašich vinic?

Geologické podloží je spraš a půdní druh je písčito-hlinitá až jílovito-hlinitá. Část vinic máme vtrati Panské, Přední a pak Zadní, kdy tyto polohy na sebe navazují. Panské a Přední jsou hlavně jihozápadní orientace a část Zadních se stáčí východním směrem, což je u nás hlavně otázka odrůdy Chardonnay, kde vrchní část svahu inklinuje kvelmi vyzrálým hroznům zhlediska zastoupení cukrů, spodní si zase uchovává více kyselin. Důležitý je také jiný přístup k„zeleným pracem“ vtěchto různých částech. Tramín sŠedým pinotem je pak vysázen na jiné lokalitě trati Zadní, kde byly vminulosti stěmito odrůdami velmi dobré zkušenosti, réva je zde osázena vtakové terénní vlně, kdy zase část svahu tvoří více kyselin a část má větší podíl cukrů, což je zrovna u těchto odrůd velmi zajímavé, i sohledem na to, že je necháváme delší dobu naležet na slupkách. Jinak vinice jsou ozeleněné přirozenou vegetací dané lokality – buď celoplošně, nebo ob řádek, záleží jak vkteré vinici, občas se to takto prostřídá.

Která viniční trať je Vaším největším pokladem? Které odrůdy zde pěstujete?

Asi Přední hora. Je to viniční trať s nejlepšími parametry. Zde mám pozemek vdélce 700 metrů o výměře asi 1 hektar, který je rozdělen dvěma polními cestami, takže tvoří tři samostatné celky. Dva pozemky ve střední části svahu jsou bývalé záhumenky osázené zroku 1968 snad celým sortimentem. Ty nově osazuji. Letos ve spodní části na 18 arech odrůdu Ryzlink rýnský, vpříštím roce zhruba na stejné výměře chci vysadit Rulandské modré a André. Ve zbylé části náhorní plošině mám vysázené zr 1993 odrůdy MP, MT ZW. Ng.

Která odrůda je vlajkovou lodí Vašeho vinařství a proč?

Jednoznačně Chardonnay. Miluji jeho plasticitu, pestrost projevů ve víně. Při rozumném výnosu do 60hl/ha, zrání vína i několik let vsudě na kvasnicích či případně i několik měsíců na slupkách, se stává vínem dlouhověkým. A zde platí „kdo si počká, ten se dočká“. Vlahvové zralosti za několik let se stává vínem úžasně komplexním a pitelným. Ve směsích dává vínu takovou až aristokratickou noblesu, jakou můžete najít například u vína Velké dobré bílé zDobré vinice, kde základ tomuto vínu dávalo právě mé Chardonnay.

Čeští a moravští vinaři soblibou používají označení rodinné vinařství. Jak se Vaše práce promítá do Vašeho rodinného života?

Naše vinařství je rodinné se vším všudy. Prakticky všichni členové se aktivně podílí na všech činnostech od založení vinice, na všech pracích ve vinici, ve sklepě včetně lahvování vína a adjustáže, prodeje a samozřejmě komunikace se zákazníky. To je velmi důležité, protože většinu vína prodáváme ze sklepa a zákazník si do sklepa nechodí kupovat jen víno. Víno si může koupit prakticky všude. Do sklepa si chodí kupovat příběhy o víně, a proto je nezbytné, aby všichni členové znali dobře celou genezi vzniku našeho vína a samozřejmě i historii našeho regionu, protože jedině tak máte dostatek argumentů proto, aby jste si zdůvodnili vlastní cestu tvorby vína i sohledem na nějakou tradici Pak by snad nemuselo docházet ktomu, že použijete nesmyslné slovní spojení „tradiční moravské víno“, které je dnes zakvašeno umělými aromatickými kvasinkami, má 50 gramů zbytkového cukru, do 3-4 měsíců od sklizně je sterilně vyfiltrováno, zraje vnerezovém tanku a obsahuje 80 mg/l volné síry.

Kombinujete rád víno sjídlem? Jaké jsou příklady kombinace Vašich vín skonkrétními jídly?

To určitě ano. Když mám čas, a to je většinou vneděli, tak rád vařím. Mám přístup krůzné zvěřině a to je nejčastější menu na našem nedělním stole. A zvěřina se dá úžasně snoubit svínem.

Jaké máte plány? Jak bude vypadat Vaše vinařství za 5 let?

Do současnosti jsme neustále investovali do provozu, stále něco stavěli a sázeli. Příští rok mi bude 60 let. Přeji si, aby mě a moji ženě ještě dlouho vydrželo zdraví a mohli se práci ve vinici a sklepě ještě dlouho věnovat. No a pak, aby někdo převzal štafetu a pokračoval dál.

Který ročník byl podle Vás v tuzemsku po roce 2000 nejlepší, co se týká kvality vín?

Co se podílím na tvorbě vína po revoluci tak byl pro mne nadstandardní ročník 1995,1997, 1999 a 2000, 2002, 2005 a možná ještě 2006. Na hodnocení ostatních ročníků je ještě brzy. Ovšem kdo ta vína ještě má? Je spodivem, jak se dnes hodnotí ročník ještě před sklizní, ještě před kvašením, když určité ročníky se dokáží vyprofilovat až po několika letech. Říká se, že v tzv. dobrém ročníku může víno vinař prý jen zkazit, ale vkomplikovaném ročníku se teprve pozná charakter vinaře. Ostatně se podívejte kolem, jak kdo zvládl 2009, 2010 a loňský ročník. Vychvaloval se také ročník 2003 či vnedávné době 2009, a kde ta vína jsou? Většina vlahvích pomalu „umřela“, pokud se nevypila do roka a do dne. Je jen škoda, že se o těchto ročnících teď nemůžeme bavit stěmito víny.

Troufnete si odhadnout, jaký bude ročník 2011?

Vyjadřovat teď se kročníku, jaký bude nebo jaký byl, je trochu předčasné. U nás vtuzemsku je takový zvyk, že snad každý ročník vposlední době je vynikající. U vín brojlerového typu, která se dělají reduktivně (tzn. sminimálním kontaktem se vzduchem, většinou vnerezových tancích) slahvováním do jednoho roku a stejně dlouho dobou na vypití, je to stejně jedno. Tam rozhoduje o kvalitě vína zvolená technologie. Když si takové víno uložíte do archivu, tak za rok nemáte archiv, ale hřbitov vína. Dobrý ročník pro víno se dá posoudit až za několik let a to už většinou je vypité. Málokdo to dokáže posoudit, ale všichni o tom mluví.

Kde všude jsou Vaše vína kdostání?

Ve sklepě či hlavně přes obchod http://www.veltlin.cz/, některá vína pak přes www.domaine.cz.

Vjaké vinařské oblasti byste chtěl provozovat vinařství, kdyby to nebylo na Moravě? Proč?

Většinou mně přirostly k srdci oblasti, ve kterých jsem se vnitřně ztotožnil scharakterem vína. Ve Francii by to byla Jura, Burgundsko nebo Champagne. Champagne proto, že bych chtěl být blízko “bublin“, které považuji za nejlepší na světě. Burgundsko proto, že se zde nejvíce pěstují mé nejoblíbenější odrůdy révy a to je Chardonnay a Pinot noir, a navíc z nich dělají skvělá vína. Jura proto, že je to takový ospalý kraj se svým rytmem života, kde se na víno nespěchá a jejich Savagnin zrající až šest let vsudech bez dolévání, tvořící se pod kvasinkovým flórem vneplných sudech, to je opravdu pecka. Mimochodem, produkují také skvělá Chardonnay.Ksrdci mi přirostl i Primorski region ve Slovinsku, kde je spousta zajímavých vín a kde kraluje zejména Aleš Kristančič vGorišce Brdě. Ale těch míst by se našlo i daleko více, např i vItálii nebo vRakousku.

Skvělé víno vzniká ve vinici nebo ve sklepě?

Skvělé víno vzniká především vhlavě vinaře. Tím nechci zpochybňovat to, že základ kvality vína se rodí ve vinohradě. Ale i ve vinohradě vinař určuje budoucí kvalitu svou invencí, např. výběrem stanoviště, volbou podnože, odrůdy, sponu, vedení, zatížením keře, způsobem obdělávání, systémem vjakém se bude révu pěstovat (konvenční, vintegrované produkci biorežimu apod.). Vinař to musí mít vhlavě srovnané, protože určuje směr budoucímu vínu.A to stejné platí i u zpracování hroznů. Víno je přírodní produkt, který vzniká kvašením, ale jaké podmínky se vytvoří pro jeho průběh a následné další procesy, to udává vinař. Kvalita vína je tedy dílem lidské činnosti. Pokud je děláno jako coca-cola, průmyslově, řízeně, je bezduché, sterilní, je to pouze výrobek. Víno, které vzniká přirozeně, jako osobnost, sminimálními zásahy vinaře do jeho vývoje, je víno oduševnělé, osobité, je vněm čitelný otisk odrůdy, ročníku, dá se sním konverzovat, většinou je schopno se zlepšovat včase. Ztakového vína je zřetelně cítit i srdce a charakter vinaře.Jinak je zvláštní, že čeština má dva termíny pro člověka, co tvoří víno, a to vinař a vinohradník. Ač nemám rád takovéto vydělování, protože pokud chcete vytvořit skvělé víno, tak vinař a vinohradník musí být jedna entita, se u nás cítíme být spíše vinohradníky. Ve sklepě nic vymýšlet nemusíte, je bláhové si myslet, že vínu pomůžete nějakým „zlepšovákem“. Tedy, pokud se bavíme pořád o víně, jako přírodním nápoji. Čas tedy trávíme hlavně ve vinici, kde se pracuje sradostí, když vidíte jak je tam živo, pokud nepoužíváte tvrdou chemii. A co se ošetřování vinice týká, jde to bez chemie, jen musíte mít vzdělání, znalosti a chemie často pouze nahrazuje nedostatek znalostí.

Které zVámi ochutnaných vín na Vás vživotě udělalo největší dojem? Čím?

Tak na toto je velmi těžká odpověď. Již jsem ochutnal ve svém životě celou řadu vynikajících vín od skvělých vinařů zcelého světa. Prakticky vždy se jednalo o vína zšetrnějších pěstitelských postupů a sminimálními vstupy vinaře do jejich vzniku. Navíc různá vína chutnají jinak vjiném prostředí, při různých náladách a příležitostech. Mám rád vína poetická a filosofická současně. Nevyhledávám vína jednoduchá, bezduchá, sterilní, jsou to pro mne vína nezajímavá, a je zbytečné snimi ztrácet čas, když již tak je lidský život na pochopení vína velmi krátký.

Jakou největší raritu ukrýváte ve svém sklepě?

Zvlastní produkce jsou to vína spíše „zvláštní“ nebo „normální“, jak se to vezme, např. tvořená metodou inspirovanou v Kachetii, nebo vína tvořená za přístupu vzduchu připomínající vína zJury nebo i možná Sherry., Ale upřímně, proč tam cpát síru, když ji víno nepotřebuje, ne-li nechce. A takové ty řeči o nějaké typičnosti či netypičnosti projevů odrůdovosti poslouchat nemusím, navíc od technokratů, pro které je vrchol vinařského umu vyrobit víno dle katalogu firmy Erbslöh a podobných.

Jakými změnami prošlo tuzemské vinařství za posledních 20 let od revoluce? Co se nejvíce povedlo a kde jsou rezervy?

Především, lidé se dostali do světa, seznámili se svíny jiných regionů, vyráběná jinou filosofií. Velmi rychle u nás proběhla renesance vinohradnictví a vinařství, nástup nových technologií, budováním nových provozů. Myslím, že vtomto jsme se ostatním vinařsky vyspělých zemí vyrovnali. Toto je nepřehlédnutelné.Na druhé straně mi připadá, že vína se dělají na jedno brdo jakoby přes kopírák. Chybí mi vína schopná dlouhověkosti, vína pestřejších stylů, jakoby chyběla fantazie. Chybí i prostor pro tato vína na soutěžích, vpropagaci apod. Konzument je informován jen o vínech na rychlou konzumaci takového toho brojlerového typu, nebo jak říká těmto vínům M. Michlovský, vína pedofilní. Ztakových vín nikdy velké víno nevznikne. Tady vidím určitý prostor vbudoucnosti.

Mění se vposledních letech tuzemští konzumenti vína, případně jejich preference?

To určitě. Vzniká tu sice ne ještě početná, ale velmi ve víně vzdělaná skupina konzumentů, která se již dobře orientuje vkvalitě vína jak našeho, tak i ze světa. Ti vyhledávají vína schopná dlouhověkosti, vína vyráběná jinými styly, prostě mají rádi svět vína barevný. Jsou to sice jen promile konzumentů, co do počtu, ale spříslibem do budoucna.

Která původně moravská odrůda je Vaše nejoblíbenější? Proč?

Moji vlajkovou lodí je Chardonnay. Líbí se mi jeho plasticita, univerzálnost. Dá se pít jako jednodušší mladé víno nebo komplexnější starší, jako víno vyráběné metodou sur-lie, bâtonnage, vsektu, vbarikovém sudu, samotné nebo vkupáži. Zkrátka takový univerzál, který si najde snadno cestu snad ke každému konzumentovi.

Ským a kde nejraději pijete víno?

S kamarády, kteří mají taky rádi dobrá vína.

Máte nějakou oblíbenou restauraci nebo vinný bar?

To bohužel nemám.

Doporučil byste nějakou knihu o víně?

Pro lidi, kteří chtějí nějaké informace o biodynamickém vinařství od Nicolase Jolyho Víno znebe na zem, populární formou je psaná kniha Vinařem vAfrice a leckde jinak, pro takový obecný přehled o našem vinařství Encyklopedie révy vinné, filosoficky laděný přístup kvínu je vknize madarského autora Hámvase Filosofie vína – Průvodce na Onom světě, krásnou práci odvedl překladem historické Domaine Czernosek Pavel Jelen (z roku 1897). Zatím jsem nečetl, ale mám skvělé doporučení na knihu Authentic Wine. Dále se těším, až Bogdan Trojak připraví na vydání přeložený spisek Franze Schams Putování po moravských vinicích roku 1834. Pro populární formu vzdělávání voblasti světového vinařství je to např. O víně – Joana Simonová a nebo Víno – praktická škola od JensPriewe. Pak existuje celá řada odborných publikací.

Co děláte ve volném čase, když zrovna nejste ve vinici nebo ve sklepě?

Věnuji se zahrádce a nebo myslivosti.

Svět vína je především mužský svět. Která dáma je podle Vás největší osobností tuzemského světa vína?

Přiznám se, že jich moc neznám. Ale velmi dobrý přehled má třeba Eva Skokánková, která vede blog o víně, a nebo také sommeliérka Pavla Třasoňová, která má velký cit.

Jaký je Váš postoj ktuzemským a mezinárodním soutěžím vín? Má smysl na láhve lepit medaile a ocenění?

Zájem o soutěže prudce roste. Víno oceněné na soutěži se velmi dobře prodává. Zvláště na to slyší málo vzdělaný konzument. Já si rád dělám o víně úsudek sám, nepotřebuji ktomu mít lahev olepenou medailemi, zvláště když ji získá víno jen na základě ohodnocení pouhými rutinéry.

Lze objektivně srovnávat vína na bodové škále? Např. 0 až 100?

Když mluvím o bodování vína, zdůrazňuji, že kvalitu mají jen takové body, kde slovně můžu vyjádřit parametry vína a přidělené body si zdůvodnit. Navíc před posuzováním vína se snažit poznat odkud asi to víno je, jakou technologií bylo vyráběno, jak se profiluje v čase, co bylo vinařovým cílem. Toto umí málokdo a většinou na to není při hodnocení dostatek času. Takže pro mne body u vína získaných na degustacích mají jen velmi okrajový význam. Pak bývají nejlepší vína ze středu umístění a nejlépe hodnocená vína jsou málokdy tak zajímavá.

Který francouzský vinařský region máte nejraději a proč?

Už jsem se zde několikrát o tom zmínil, Burgundsko pro jejich Chardonnay a Pinot noir, Juru pro Savagnin, Champagne pro nejlepší sekty, Loiru pro Sauvignony a taky Bordeaux pro skvělá červená vína

Čtete tuzemské či zahraniční blogy o vínech?

Tuzemské poměrně často, když mám ovšem čas.

Jak byste přesvědčil pivaře, aby začal pít víno?

Nevím, jestli bych ho přesvědčoval. Člověk se má rozhodovat sám na základě svého poznání a svého úsudku. Nerad někoho kněčemu nutím.

Lze popsat Vaše vinařství jednou větou?

Chceme být co nejvíce vsouladu spřírodou. Nejlepší vinař je ten, který se snaží o rovnováhu a vínu se vůbec neplete do cesty, vždyť ono se udělá samo.

…………………………………………………………………………………………………..

3 doporučená vína:

(uveďte název, ročník, přívlastek, popis vína a cenu ve vinařství)

Müller Thurgau 2011

Víno na denní pití, nekonfliktní a takový univerzál. Vinice byla vysázena vroce 1993 a je vní obsaženo do 10 procent odrůdy Neuburské. Spolu svínem typu rosé je lahvujeme na přelomu březen/duben následujícího roku po sklizni a označujeme je jako mladá vína. Víno má jemně žlutou barvu, ovocně – květinové aroma. A často se spodivem hlásí o slovo Neuburk, ač je tam vneznatelném množství. Čím je vinice starší, snažíme se posouvat termín lahvování později, neboť vínu se tak brzy do lahví moc nechce a potřebuje delší čas na lahvi, což občas lidé nechápou právě ve spojitosti sMüllerkou, ale to jsou předsudky. Potenciál vína odhadujeme dle ročníku do roka, dvou. Např. ročníku 2010 předpokládám o rok až dva navíc. Cena ve vinařství 100 Kč

Zweigeltrebe 2009

Řádky hned vedle Müllerky, čili taktéž rok výsadby 1993. Víno má tmavě granátovou barvu, vůně i chuť připomíná tmavé ovoce se špetkou koření. Bohatá dochuŤ je podpořena jemnými taniny. Potenciál vína je 5 – 7 let, a více. Víno svádí ke kombinaci se zvěřinou, steakem. Víno je bez filtrace. Lahvovali jsme letos vbřeznu, takže sice něco omezeně prodáváme, protože 2008 je již prakticky vyprodaný, ale chce to ještě půl roku až rok na lahvi.Čím dál více necháváme ležet delší dobu červená vína i vsudech sbobulkami hroznu, což jsme na celou produkci praktikovali sročníkem 2011. Ovšem vína takto tvořená pak potřebují více času jak vsudech, tak pak i vlahvi. Zprvopočátku mohou vypadat velmi hrubě, jsou však jen trochu nastartovaná dopředu včase, tak potřebují i takové zacházení. Cena ve vinařství 150 Kč.

Chardonnay 2008 jako vlajková loď

Naše nejstarší vinice, která má však jen 25 let, ale roste do krásy. Zajímavost zde tvoří mimo jiné hlavně směs několika původních klonů, které tvoří pestrost aromat vnásledném víně. Chardonnay a na ní postavené směsky dostávají u nás nejvíce prostoru, ostatní vinice máme totiž moc mladé. Ročník 2011 vněkolika sudech kvasil sbobulemi vsudu a zrál s nimi 3 měsíce, zatím je na jemných kalech – moc se těšíme, až víno bude za několik let kpití, zatím to vypadá skvěle.Víno barvy starého zlata svůní exotického ovoce, vanilky a koření. Žluté ovoce je možné nalézt i vchuti spolu svanilkovými tóny. Komplexnost vína je podpořena mineralitou, taninem a kyselinou tvořící dlouhou chuťovou perzistenci. Vhodné ksalátům, rybám, drůbeži, ale také i kjemným tmavým masům a jemným sýrům. Nefiltrováno. Potenciál vína 7 a více let. Kpití již teď, nejlépe po několika hodinách otevření. Vzhledem ke stylu dlouhého zrání bez síry není asi pro každého, avšak to ani není jeho smyslem.Toto víno bych doporučil, když je nálada na přemýšlení, čas a pohoda na komunikaci skomplikovaným vínem. Cena ve vinařství 300 Kč.