Hledá se: Název pro bubliny z Česka

Britagne, Merret nebo Britfizz? Vsouvislosti srostoucí produkcí šumivých vín ve Velké Británii místní odborná veřejnost vede diskuzi nad možným společným a jasně identifikovatelným označením, které by pomohlo prosadit anglické bubliny vkonkurenci tradičních značek Champagne, Cava nebo Prosecco. Má cenu vsouvislosti srostoucí oblibou šumivých vín zahájit diskuzi podobným směrem i vtuzemsku? Někteří vinaři by zřejmě nebyli proti.

Na úvod je potřeba říci, že diskuze nad společným označením šumivých vín se ve Velké Británii vede již poměrně dlouho a zatím bez jasného výsledku. Asi nejčastěji se skloňuje varianta „Britagne“, kterou ovšem část vinařů a veřejnosti kritizuje jako příliš „francouzskou“, jiným se zase nelíbí jako evokující „britské“ víno. Na lahvích se totiž většinou objevuje „English sparkling wine“. Jako britská jsou označována vína, která byla fermentována na britských ostrovech, ale která často pochází zhroznů zdovozu. Anglická vína jsou oproti tomu vyrobena zmístních hroznů.Šumivá vína zVelké Británie jsou opravdu na velkém vzestupu, a to jak co do množství, tak co se týká jejich kvality. Zatímco vroce 2004 bylo na ostrovech osázeno něco kolem 760 hektarů vinic, dnes je toto číslo dvojnásobné. Šumivá vína se postupně stala velkou specialitou místních vinařů, tvoří dokonce více než polovinu veškeré produkce. Podmínky pro výrobu šumivých vín jsou totiž vněkterých částech Anglie nepodobné těm vChampagne a některá vína od kvalitních producentů tak oprávněně získávají pozornost pijáků vín, kritiků i hodnotitelů na mezinárodních soutěžích. Zdaleka již tak neplatí výrok britského herce Petera Ustinova, který měl kdysi prohlásit, že si peklo představuje jako: „Italský smysl pro přesnost, německý humor a anglické víno.“ Takový boom, jako zažívá produkce šumivého vína na britských ostrovech, u nás zatím sice nenastal, na druhou stranu místní producenti hovoří o viditelně rostoucí spotřebě šumivých vín tuzemsku. Logicky se tak úměrně zvyšuje také počet vinařů, kteří si chtějí ztohoto koláče ukrojit něco pro sebe, nebo prostě hledají cestu rozšíření svého produktového portfolia. Prostor pro další růst Svatomartinských a jiných mladých vín už je spíše vyčerpán, to samé platí o růžových vínech, která dnes na Moravě lahvuje snad každý, kdo má ruce, nohy a modré hrozny. To tuzemská šumivá vína spolu sčervenými víny ještě čekají na svou hlavní módní vlnu.Co se týká řeči čísel, potenciál pro další expanzi určitě je. VČeské republice se vsoučasné době prodá asi 15milionů lahví sektu, vprůměru tedy na jednoho Čecha připadá asi 1,5 lahve. Vsousedním Německu, kde jsou sekty velmi populární, je přitom úroveň spotřeby někde kolem 5 lahví. Vjiž zmíněné Velké Británii spotřeba šumivých vín roste, dosahuje něco kolem 2 lahví na jednoho obyvatele. „Spotřeba sektů vtuzemsku určitě poroste. Tak jak vzrůstá obecně poptávka po kvalitních vínech z Moravy, zvýší se i zájem o kvalitní sekty. Navíc klima České republiky a některé polohy umožňují vyrobit opravdu velmi pěkné, minerální sekty za rozumné peníze,“ říká například Martin Procházka zVinařství Volařík. To ostatně svou produkci rozšířilo o sekty před dvěma lety a není jediné. Novinku v podobě sektu z Ryzlinku rýnského 2010, vyrobeného klasickou metodou kvašení vláhvi, loni například také představilo mělnické vinařství Kraus. „Je to svěží brut, založený na ovocitosti, kvasinkový podtón je velmi jemný,“ uvedl tehdy pro Podkorkem.net enolog vinařství Karel Hejduk. Podobných příkladů bychom ale našli mnohem více.Vregálech vinoték a supermarketů je nabídka tuzemských sektů stále pestřejší, už to zdaleka není jen bohemka vedle bohemky. Mezi šumivé vinaře patří Proqin, Spielberg, Josef Valihrach, Znovín, Miloš Michlovský, Jan Stávek, Nové vinařství, Lahofer, Galant… Vposledních letech je prostě zčeho vybírat. I když na druhou stranu je potřeba říci, že dominantním hráčem s roční produkcí něco kolem 11,5 milionů lahví sektu i nadále zůstává Bohemia Sekt. Společnosti se navíc vposledních letech podle vlastních vyjádření daří prodeje sektů zvyšovat (2011 +10 %).

Šampaňskému po krku?

Naprostou špičkou na poli šumivých vín, a to jak kvalitativní, tak cenovou, jsou samozřejmě vína zChampagne. Dovozci těchto francouzských bublin však často tuzemskou produkci sektů nepovažují za konkurenci, zejména sohledem na fakt, že klientela fanoušků šampaňského a bohemkářů se protíná jen zřídka. Prodeje, zdá se, navíc rostou i vtomto segmentu: „Jak vypadají konkrétní čísla úplně nevím, nicméně prodeje champagne se v ČR zvyšují. Zhruba před dvěma lety se oficiálně dovezlo 250 tisíc lahví,“ potvrzuje Antonín Suchánek dovážející vína pod hlavičkou Champagnier.cz.Na druhou stranu roste počet tuzemských vinařů, kteří se snaží sekty vyrábět tradiční šampaňskou metodou druhotného kvašení vlahvi a jejichž produkce dosahuje zajímavých kvalitativních či charakterových parametrů. Tato vína určitě mohou být zajímavou alternativou oproti bublinám zdovozu, ať už se bavíme o šampaňském, Crémantu zAlsaska, Prosseccu nebo Cavě. Mělo by význam tuzemskou prémiovou produkci nějak odlišit od zbytku trhu? Například jednoduchým, zřetelným označením vduchu „Britagne“?Oslovil jsem na toto téma několik výrobců sektů vČR, včetně Bohemia Sekt, svůj pohled na věc poskytl Znovín Znojmo a Vinařství Volařík. Obě vinařství považují podobné úvahy za celkem přínosné: „Určitě by to smysl mělo. Lidé se zatím v sektech příliš nevyznají. Kupují značky a cena je také důležité ne-li často rozhodujícím kritériem,“ říká Pavel Vajčner ze Znovínu Znojmo a dodává: „Vedle běžných sektů, které budou určitě tvořit stále ten hlavní podíl na trhu a které plní funkci společenskou, je třeba začít pracovat i na této variantě. Česká republika se svým specifickým charakterem vín – projevem terroir s příjemnou kyselinkou, se přímo nabízí pro vytvoření vlastní značky.“ Martin Procházka zVinařství Volařík hovoří více méně stejným jazykem: „Za nás bychom byli určitě pro – výroba šumivých vín produkovaných šampaňskou metodou u nás výrazně roste a považujeme za vhodné je jasně oddělit od ostatních šumivých vín vyráběných jinými metodami. Důležité by to bylo především z pohledu zákazníka, který by díky jasnému stanovení kvalitativních požadavků na tato vína (délka ležení, výnos, původ hroznů apod.), získal jasnou informaci, jaký typ produktu si kupuje a proč stojí, kolik stojí. Prospělo by to i obecnému povědomí o tomto druhu vín.“

Se sekty nejsou žerty

Co na úvahy o zavedení společného označení leader trhu Bohemia Sekt? Těžko říci, na zaslané otázky mi nepřišla žádná odpověď. Na jednu stranu si dokážu představit, že vinařství ze Starého Plzence chce udržet svou pozici nejznámějšího tuzemského výrobce, jehož název „bohemka“, stejně třeba jako „benzinka“ natolik zdomácněl, že dnes do jisté míry slouží jako označení celé kategorie. Na druhou stranu těch značek je vprodukci Bohemia Sekt nějak příliš, že se asi jen málokdo orientuje vtom, co firma nabízí a společné označení určité kategorie sektů by tak mohlo prospět třeba i jejím Girardotům či Radyním. Zatím se každopádně dle vyjádření vinařů na toto téma žádné seriózní diskuze vtuzemsku nevedou, natož pak někde vmédiích. Jeden zmožných důvodů nabízí Martin Procházka: „Trend výroby sektů tradiční metodou u špičkových vinařství na Moravě je otázkou posledních 3-4 let – tudíž ještě nevznikla akutní potřeba toto řešit. Myslím ale, že se vzrůstajícím počtem produktů tohoto typu bude debaty na toto přibývat.“Budiž tedy tento text příspěvkem do debaty na toto témaJ. Co si myslíte o možném společném označení tuzemských sektů vyrobených šampaňskou metodou? Máte nějaký tip, jak by označení mohlo znít? Jaké sekty ztuzemské produkce si vlastně kupujete?