Zdánlivě nekonečné zelené moře vinic, divoce zvlněně všemi směry. Krajina působící dramaticky a uklidňujícím dojmem zároveň. To je Barolo, pro každého vinného nadšence ráj na zemi, jedna z nejhezčích vinařských oblastí světa. Panorámata v každé zatáčce, osobití a milí vinaři, skvělá vína, tajarin, ruský salát, lanýže… Minulý týden jsem měl to štěští Barolo i nedaleké Barbaresco opět procestovat, navíc s partou fajn lidí. Co víc si přát.
Historie vín Barolo je více než století a půl stará, ovšem co se v tomto regionu odehrálo za posledních 40 let, to je mazec. Kdysi relativně pestrá krajina se s rostoucí popularitou změnila, respektive „znebbiolovatěla“. Odrůda, ze které se dělá prestižní víno Barolo, vytlačila ze zdejších kopců vše, co jí stálo v cestě. Zatímco v roce 1980 bylo v oblasti nějakých 1100 hektarů vinic, dnes je na relativně malém území 11 zdejších vesnic révou osazeno hektarů skoro dvakrát tolik.
Důvod je jednoduchý. Zatímco v minulosti bylo Nebbiolo ceněno hůře, než další červené odrůdy Dolcetto nebo Barbera, dnes jsou vína Barolo násobně dražší. Litr Barola se tu prý od dobrého výrobce v 80. letech dal sehnat i za jediné euro, dnes ceny těchto vín nezřídka končí na 50 – 60 a více eurech. Úměrně tomu vzrostla i cena zdejších vinic, která se u lepších Cru pohybuje v rozmezí jednoho až tří milionů euro.
Produkce vín Barolo se za poslední dekády také zdvojnásobila a v současnosti atakuje hranici 14 milionů lahví. To je sice o něco více než kolik zvládnou nalahvovat producenti toskánského Brunella, ale v měřítku světovém je to kapka v moři vína, prt. Osobně bych si tak tipnul, že jsme s cenami těchto vín ještě zdaleka neatakovali pomyslný strop. Jsem zvědav, kolik budu muset za flašku Barola vysázet na dřevo, až budu slavit 50ku nebo nedej bože 60ku:)
Neváhejte a jeďte se do Piemontu, a zvláště Barola, podívat. Většina výrobců v Barolu jsou malí rodinní producenti, takže pokud už vás někdo přijme, je radost s těmito lidmi trávit čas. Když projevíte zájem a pokládáte ty správné otázky, nezřídka se tu návštěva sklepa s ochutnávkou vín protáhne na několik hodin.
Ze zdejších kulinářských specialit rozhodně nevynechejte tajarin – tenké, placaté těstoviny, podávané typicky s mletým masem. Pro našince působí až skoro úsměvně zdejší posedlost Ruským salátem. Velmi dobře se najíte přímo ve vesničce Barolo, ve zdejší autentické restauraci La Cantinetta. Zcela ultimátním zážitkem je pak návštěva některé ze zdejších michelinských restuarací. Ve vesničce Treiso, poblíž Barbaresca je to především vyhlášený podnik La Ciau del Tornavento. Kromě skvělého jídla tu mají i neuvěřitelnou kolekci nejen italských vín, tvořící něco kolem 70 000 položek.
Rozhodně jsem tu nebyl naposled, snad si za rok návštěvu zopakuji. Poslední roky počasí zdejším vinařům relativně přeje a příští rok bude na trhu Barolo ročníku 2016. Podle všeho nás čekají skvělá vína, snad dokonce podobná těm z legendárního roku 2010. Jak nezávisle na sobě potvrdilo několik vinařů, 2016ka byla po všech stránkách vyvážená, ne tak teplá jako 2015 nebo 2017. O důvod navíc vyrazit!
